3 C 24/2026-26 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 17. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 18 710 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, přičemž žalobkyně tyto výzvy zaslala žalovanému dne 24. 10. 2024, 23. 1. 2025 a 25. 4. 2025. Žalobkyně uvedla, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 3. 7. 2024 do 2. 9. 2024, v období od 3. 9. 2024 do 17. 12. 2024 a v období od 18. 12. 2024 do 2. 4. 2025 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 6 odst. 1 zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 274 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalovaného, a výše denní sazby ve výši 65 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 7. 1. 2025, 8. 4. 2025 a 9. 7.2 025. Jelikož žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla dne 11. 4. 2025, 6. 6. 2025 a 18. 9. 2025 zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou částku v celkové výši 18 710 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 030 Kč (65 Kč x 62 dní), ve výši 6 890 Kč (65 Kč x 106 dní), ve výši 6 890 Kč (65 Kč x 106 dní) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3x 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, nicméně žalovaný, coby provozovatel vozidla, neměl ode dne 3. 7. 2024 do 2. 4. 2025 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (viz Zjištěné údaje o vozidle, Karta vozidla , hodnota, ). Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 274 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku do 60 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 10. 2024, 23. 1. 2025 a 25. 4. 2025). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvy nereagoval, byl žalobkyní opakovaně vyzván upomínkou ze dne 15. 1. 2025, 15. 4. 2025, 23. 7. 2025 a 7. 2. 2025 k úhradě do 17. 2. 2025, 25. 4. 2025 a 2. 8. 2025 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 1. 2025, 15. 4. 2025, 23. 7. 2025, II. Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 2. 2025). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 11. 4. 2025, 6. 6. 2025 a 18. 9. 2025 (viz Předžalobní upomínka ze dne 11. 4. 2025, 6. 6. 2025 a 18. 9. 2025 včetně poštovních podacích lístků).6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.8. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákon kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. Podle odstavce 2 téhož ustanovení provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 téhož ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.9. Dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024, Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „vyhláška“), denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3 podle písmene h) činí 65 Kč. Dle ustanovení § 6 vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.10. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl zvýše uvedených listin za prokázané, že žalovaný neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu výše specifikovaného vozidla za období od 3. 7. 2024 do 2. 4. 2025, a proto mu vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za toto období, kdy neměl sjednáno zákonné pojištění, příspěvek. Dle § 6 odst. 1 Zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Uvedené vozidlo nebylo pojištěno celkem 274 dní. Žalobkyni tak dle zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 45 odst. 2 a 3 zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 274 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši celkem 17 810 Kč (4 030 Kč + 6 890 Kč + 6 890 Kč) a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 6 vyhlášky částku ve výši 300 Kč za každé jednotlivé upomínání (tj. 3 x 300 Kč). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni celkem 18 710 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z dlužných částek příspěvku ode dne následujícího po splatnosti příspěvku až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. v trvání 3 dnů., když neshledal podmínky pro prodloužení této lhůty či pro úhradu dluhu ve splátkách (výrok I. tohoto rozsudku).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nák