16 C 166/2021-19 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky 675 Kč, představující součet dlužných televizních poplatků, které byl žalovaný jako poplatník povinen zaplatit za 5 měsíců (únor 2020 až červen 2020) x 135 Kč. Současně se žalobkyně domáhala přiznání příslušenství pohledávky, a to vždy od 16. dne každého kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost uhradit televizní poplatek. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně u všech dlužných televizních poplatků vypočítala do 15. 4. 2021 ve výši 65,68 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 1. 7. 1995. Současně žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne daného kalendářního měsíce. Pokud takto neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení s úhradou předmětné částky. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za období od února 2020 do června 2020, to je 5 měsíců x 135 Kč, celkem 675 Kč. Žalovaný byl upomenut o úhradu dlužné částky, přičemž na výzvu nereagoval. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 2 shora citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 shora citovaného zákona nezaplatí-li poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovená přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 6 shora citovaného zákona činí výše televizního poplatku od 1. 1. 2008 částku 135 Kč. Ze zjištěného skutkového stavu věci učinil soud právní závěr, že žalovaný se v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. stal poplatníkem televizního poplatku a za té situace je v souladu s § 7 odst. 2 citovaného zákona povinen platit televizní poplatek stanovený v § 6 citovaného zákona, který je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období, čímž mu vznikl dluh ve výši 675 Kč. V případě prodlení s úhradou jednotlivých poplatků vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 citovaného zákona a § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, a to vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce, za který vznikl dluh. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení celkové částky ve výši 740,68 Kč sestávající z dlužných televizních poplatků ve výši 675 Kč a z kapitalizovaného příslušenství pohledávky u všech splatných televizních poplatků do 15. 4. 2021 ve výši 65,68 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 400 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 126 Kč Náklady řízení představují celkem 1 126 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odstavec 1 o. s. ř.