16 C 184/2021-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 4 267 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec], a žalovanou dne [datum] a dne [datum], na základě nichž byla dodávána elektřina v prvním případě do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. V prvním odběrném místě žalovaná dluží nedoplatek za dodávku elektřiny ve výši 2 431 Kč, ve druhém odběrném místě nedoplatek za vyúčtovanou elektřinu ve výši 1 836 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou těchto částek ode dne následujícího po splatnosti faktur, kterými byly tyto ceny vyúčtovány, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], a žalovanou byly uzavřeny dne [datum] a [datum] dvě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě nichž dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalované do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalované], [obec] (v případě druhé smlouvy), elektřinu s tím, že žalovaná se zavázala uhradit za odebranou elektřinu sjednanou cenu. V případě odběrného místa na adrese [obec a číslo] žalovaná v období od [datum] do [datum] odebrala elektřinu v celkové ceně 9 754 Kč, kdy po odečtení záloh ve výši 4 900 Kč představovala konečná dlužná částka 4 854 Kč, která byla žalované vyúčtována fakturou se splatností dne [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 2 423 Kč, zůstatek dluhu představuje ke dni podání žaloby 2 431 Kč. Do druhého odběrného místa na adrese [adresa žalované], právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované v období od [datum] do [datum] elektřinu v celkové ceně 11 173 Kč, kdy po odečtení plateb ve výši 9 337 Kč činí dlužná částka 1 836 Kč, která byla vyúčtována fakturou se splatností dne [datum]. Jelikož žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužné částky neuhradila, dostala se do prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně upomenuta o zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala. 5. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni ke dni [datum]. Žalovaná o postoupení pohledávek byla vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. 6. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení po [datum], posoudil soud uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované do sjednaných odběrných míst v rozhodném období elektřinu a žalovaná v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradil za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturami, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. 9. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.