16 C 97/2021-54 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 8 305 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] pod [číslo] na základě níž dodávala žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaný neuhradil nedoplatek odběru elektřiny za období od 1. 11. 2019 do 8. 7. 2020 v částce, která je předmětem řízení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou byla cena za odebranou elektřinu vyúčtována, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] zavřena pod [číslo] smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu uhradit cenu v souladu s ceníkem za služby poskytované žalobkyní. Za období od 1. 11. 2019 do 8. 7. 2020 vznikl žalovanému nedoplatek za odběr elektřiny ve výši 8 305 Kč, přičemž cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne 12. 8. 2020. Žalovaný tuto částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, čímž se dostal od 13. 8. 2020 do prodlení. Žalovaný byl před podáním žaloby výzvou ze dne 17. 8. 2020 upomenut k úhradě dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení po 1. 1. 2014, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že dodala žalovanému do sjednaného odběrného místa v rozhodném období elektřinu a žalovaný v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradil za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturou, kterou byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, kterou byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 2 089 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným ustálenou formou uplatněnou opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.