17 C 36/2021-33 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19.101,32 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně bez právního titulu převedla ze svého účtu dne 23. 5. 2017 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 22.400 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby žalobkyni uhradil pouze částku 3.298,68 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k uhrazení zbývající části dluhu, avšak žalovaný do dne podání žaloby ničeho dalšího neuhradil. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby, když nezná žalobkyni a nikdy s ní neměl žádný právní vztah. Soud rozhodoval v rámci nařízeného jednání soudu dne 28. 4. 2021 v nepřítomnosti omluvené žalobkyně. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. V projednávané věci provedl soud dokazování fotokopií potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 5. 2017, výzvou k úhradě ze dne 11. 6. 2019 včetně dokladu o odeslání a zprávou [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 8. 3. 2021. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 5. 2017 vyplývá, že [právnická osoba], [anonymizováno] potvrzuje, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla odeslána platba ve výši 24.000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 23. 5. 2017 ve 22.23 hod., pod variabilním symbolem [číslo]. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 8. 3. 2021 vyplývá, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla v květnu 2017 připsána platba ve výši 24.000 Kč, kdy platba odešla z účtu č. [bankovní účet]. Z výzvy k úhradě ze dne 11. 6. 2019 vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky 17.428,40 Kč z titulu spotřebitelského úvěru ze dne [datum]. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po provedeném dokazování, kdy se nepodařilo prokázat, že účet (č. [bankovní účet]) z nějž odešla platba žalovanému dne 23. 5. 2017 na jeho účet (č. [bankovní účet]), je účtem žalobkyně, byl soud připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a zejména označení důkazů, že žalobkyně učinila ve prospěch účtu žalovaného platbu ze svého účtu, příp. že se jednalo o finanční prostředky žalobkyně, jež k pokynu žalobkyně uhradil třetí subjekt. Žalobkyni byla avizována nutnost doplnit skutková tvrzení a označit důkazy v tomto směru již usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 3. 2021, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyni nepřítomné u jednání soudu dne 28. 4. 2021 nemohlo být poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytnuto. Žalobkyně dle názoru soudu neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti, že to byla žalobkyně, kdo uhradil žalovanému na jeho účet platbu ve výši 24.000 Kč, když nevyjasnila svůj vztah k účtu, z nějž odešla platba žalovanému. Tato nejasnost je dána i při hodnocení důkazu„ potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 5. 2017 [právnická osoba], [anonymizováno]“, kdy tento důkaz nemůže osamoceně nahradit neúplně tvrzený skutkový stav žalobkyní (příp. dovozovat z něj netvrzené skutečnosti). Soud proto návrh žalobkyně v celém rozsahu zamítl jako nedůvodný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný. Soud přiznal žalovanému dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony, a to za sepis odporu a účast u jednání soudu dne 28. 4. 2021 ve výši 2× 300 Kč.