19 C 180/2020-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 9 241 Kč, částky 69 772 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 263 Kč od 12. 2. 2014 do zaplacení, z částky 15 554 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 358 Kč od 12. 2. 2014 do zaplacení, a to na základě smluv o půjčce ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo]. 2. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu uvedla, že v rámci [anonymizováno] řízení ukončeného [datum] byla osvobozena od placení pohledávek. S žalobou proto nesouhlasila. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu. 4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o půjčce ve výši 13 000 Kč ze dne [datum], [číslo] ve výši 60 000 Kč ze dne [datum], [číslo] ve výši 11 000 Kč ze dne [datum], [číslo] (smlouvy). Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] byl zjištěn úpadek žalované a nařízeno řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalované a zároveň osvobodil žalovanou od placení pohledávek (citovaná usnesení). 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce upravená v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle ust. § 413 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a o jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. 9. Dle ust. § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. 10. Dle ust. § 414 odst. 2 insolvenčního zákona se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. 11. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že pohledávky žalobkyně patří mezi pohledávky, které měly být přihlášeny věřitelem v insolvenčním řízení proti žalované, na něž se tak vztahuje osvobození od placení pohledávek ve smyslu ust. § 414 odst. 1, 2 insolvenčního zákona. Z tohoto důvodu nelze pohledávku přiznat rozhodnutím soudu. Žalobu tak soud v celém rozsahu zamítl. 12. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení s ohledem na výsledek sporu i to, že žalovaná náklady řízení neuplatnila.