19 C 19/2021-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 35 381,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 11. 7. 2020 do zaplacení, když účastníci byli v pracovněprávním vztahu a 12. 9. 2018 uzavřeli dohodu o zvýšení kvalifikace žalované. Žalovaná se zavázala zvýšit si kvalifikaci studiem na [obec] škole zdravotnické a setrvat v pracovním poměru po dobu přiměřenou vynaloženým nákladům žalobkyně na zvýšení kvalifikace, konkrétně 28 měsíců. Žalovaná závazek porušila, studium předčasně ukončila 30. 6. 2019, přičemž žalobkyní vynaložené náklady dosáhly částky 57 467,90 Kč, z toho školné 34 000 Kč, náhrada mzdy 5 954,54 Kč a placené studijní volno 17 513,36 Kč. Žalovaná dne 4. 12. 2019 podepsala souhlas s prováděním srážek ze mzdy k úhradě tohoto závazku. [datum] byl pracovní poměr ukončen, žalovaná zůstala dlužna částku 35 381,90 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Se souhlasem stran rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu. 4. Z důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 12. 9. 2018 dohodu o zvýšení kvalifikace v rámci pracovního poměru na pozici [anonymizováno] sestra. Žalobkyně se zavázala umožnit žalované zvýšení kvalifikace formou absolvování studia na VŠ zdravotnické pro výkon pracovní činnosti Všeobecná sestra s počátkem studia od 21. 9. 2018, a to včetně uhrazení nákladů do výše 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala zvýšit si kvalifikaci absolvováním studia a dále po ukončení prohloubení kvalifikace setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu odpovídající výši vynaložených nákladů žalobkyní na studium žalované. V případě nesplnění závazků žalované z kvalifikační dohody se náklady zvýšení kvalifikace poměrně snižují. Při nedodržení závazků setrvat po stanovenou dobu po ukončení studia v pracovním poměru, byla žalovaná povinna žalobkyni uhradit částku rovnající se násobku počtu měsíců zbývající do uplynutí sjednané doby a podílů celkových nákladů na prohloubení kvalifikace a počtu měsíců trvání sjednané doby závazku setrvat v pracovněprávním poměru (dohoda). Dne 14. 12. 2019 účastníci sepsali písemnou dohodu, podle které žalovaná ukončila studium na VŠ zdravotnické 30. 6. 2019. Zároveň se zavázala žalobkyni vrátit vynaložené náklady na studium ve výši 57 467,90 Kč, a to školné 17 000 Kč, náklady náhrady mzdy 5 954,54 Kč, placené studijní volno 17 513,36 Kč. Dlužnou částku se zavázala uhradit ve splátkách 5 000 Kč srážených ze mzdy od listopadu 2019 (dohoda). Žalobkyně předžalobní upomínkou doručenou žalované dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 14ti dnů od doručení (předžalobní výzva, dodejka). 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnanec uzavřeli písemnou kvalifikační dohodu, jejíž součástí byl závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace, podle ust. § 234 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Žalovaná písemně uznala dluh plynoucí z porušení kvalifikační dohody co do důvodu i výše, který činí v době rozhodnutí soudu částku 35 381,90 Kč. Vzhledem k tomu, že zákoník práce neobsahuje samostatnou úpravu uznání dluhu, řídí se uznání dluhu v pracovněprávních vztazích příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (§ 2053 o. z.). Dle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná domněnku založenou uznáním dluhu v řízení nevyvrátila, proto je podle ust. § 234 odst. 1 zákoníku práce povinna uhradit žalobkyni náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které žalobkyně na zvýšení kvalifikace žalované vynaložila. Žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti podle předžalobní výzvy nesplnila, proto je povinna dle § 1970 občanského zákoníku uhradit též úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 25. 7. 2020 do zaplacení. Ve zbývající části úroku z prodlení soud žalobu zamítl. 8. Dle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu soud žalobkyni přiznal náhradu účelných nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 416 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, odměnu advokáta ve výši 2 540 Kč / úkon dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby), odměnu advokáta ve výši 1 270 Kč / úkon dle § 7, § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní výzva), režijní paušál ve výši 300 Kč / úkon dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení.