19 C 212/2020-117 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovaným určení, že je dědicem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelého [datum], neboť žil ve společné domácnosti se zůstavitelem po dobu deseti let a je dědicem třetí třídy ve smyslu § 1637 odst. 1 občanského zákoníku. 2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Zůstavitel žil v domě v [obec]. Své potřeby si obstarával sám nebo v pozdějším věku pomocí příbuzných, přátel a sousedů. Zůstavitel po žalobci chtěl, aby své věci z nemovitosti odvezl. Žalobce nebyl nikdy v nemovitosti hlášen k pobytu, neměl od ní klíče. Žalobce se nepodílel na nákladech domácnosti, o zůstavitele nepečoval, nestaral se ani o nemovitosti. Žalobce se neúčastnil pohřbu zůstavitele ani pohřeb nijak nezajišťoval. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřel [datum] (dále zůstavitel). Usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 6. 2020 soud uložil žalobci, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podal žalobu proti zákonným dědicům zůstavitele na určení, že je dědicem. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (usnesení). Zůstavitel žil sám v rodinném domě na adrese [obec a číslo]. Žalobce se znal se zůstavitelem asi od svých 14ti let. Byli kamarádi. Někdy od roku 2010 se žalobce se zůstavitelem dohodl, že může u zůstavitele bydlet. Do roku 2015 bydlel u zůstavitele v letní sezóně, v zimě bydlel u přítelkyně v [obec]. Od roku 2015 do ledna 2020 bydlel žalobce u zůstavitele. Žalobce si opatřoval prostředky sběrem a tříděním šrotu, spotřebičů, sběrem borůvek. K tomu účelu využíval i pozemek zůstavitele. Žalobce v domě zůstavitele obýval pokoj v podkroví. Společně žalobce se zůstavitelem užívali kuchyň, sociální zařízení. Žalobce sám užíval obývací pokoj, kde sledoval televizi. Žalobce nebyl na adrese [obec a číslo] hlášen k trvalému pobytu. Žalobce měl v domě automatickou pračku, ve které pral prádlo i pro zůstavitele. Zůstavitel i žalobce měli v domě každý svou lednici, přičemž střídavě užívali vždy jednu. Potraviny si každý kupoval své. Každý si sám připravoval jídlo, měl svůj oddělený příjem, hospodařil samostatně. Každý měl své vlastní motorové vozidlo (výpověď žalobce). Pokud se týče nákladů na elektřinu, tyto pravidelně hradil zůstavitel (výpověď žalobce, doklady SIPO). Žalobce se podílel na úhradě nedoplatků z vyúčtování. Dále žalobce přispíval na koupi plynových bomb pro potřeby vaření. Žalobce zajišťoval dřevo na otop, brambory. Zůstavitel zajišťoval uhlí. V domě byla vlastní voda ze studny. V době nedostatku vody bylo třeba pitnou vodu dovážet, což zajišťoval zčásti také žalobce. Zůstavitel choval domácí zvířata, o které se sám staral a pro sebe využíval jejich produkty (výpověď žalobce). Žalobce se staral o své záležitosti sběr druhotných surovin, jejich recyklaci, sběr borůvek. Měl odlišný denní režim, dříve vstával i usínal. Zůstavitel si sám řešil své záležitosti, zejména péči pozemky a domácí zvířata, s čímž mu vypomáhali přátelé [jméno] [příjmení], který byl u zůstavitele téměř denně, sousedé Ing. [příjmení] nebo [jméno] [příjmení]. Jednalo se o sušení sena, přípravu dřeva nebo skládání uhlí. Ing. [příjmení] pravidelně připravovala teplá jídla pro zůstavitele. [jméno] [příjmení], který býval u zůstavitele pravidelně, žalobce u zůstavitele prakticky neviděl. Zůstavitel byl soběstačný, a to až do konce společného bydlení se žalobcem (výpověď Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Zůstavitel měl nemocnou ruku, se kterou jezdil na převazy do nemocnice v Bruntále, byl hospitalizován krátce v září a listopadu 2019. V lednu 2020 měl nastoupit na plastickou operaci ruky. Ještě [datum] za pomoci sousedů manželů [příjmení] si zakoupil nový automobil. [datum] zůstavitel„ nevypadal dobře“. Když vstal, pouze seděl za stolem v kuchyni a spal. Proto jej Ing. [příjmení] zavezla na prohlídku do nemocnice v Bruntále, kde byl zjištěn zápal plic a zůstavitel byl umístěn do nemocnice v [obec]. Odtud byl přeložen do LDN v Městě [obec]. Ing. [příjmení], která se o zůstavitele starala, pomáhala s domácími zvířaty, úklidem, údržbou domu, vozila na nákupy apod., byla označena také jako osoba pro kontakt se zdravotnickým zařízením pod dobu hospitalizace zůstavitele (výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], zpráva SZZ [obec] ze [datum]). Žalobce se neúčastnil pohřbu zůstavitele (výpověď žalobce). 5. Prokázaný skutkový stav věci soud považuje za zcela dostačující pro jeho právní posouzení. Proto soud již do hodnocení důkazů nezahrnul důkazy výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], 3. žalovaného. Soud dále zamítl důkazní návrhy výslechem svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], e-mailem žalobce k objednávce zboží prostřednictvím e-shopu, záznamem telefonních hovorů žalobce s 3. žalovaným, [jméno] [příjmení], svědkem [celé jméno žalovaného] a jeho manželkou, videonahrávkou jednání žalobce s manžely [příjmení]. 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Podle ust. § 1637 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. 8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 627/2001 ze dne 23. 1. 2002 společnou domácností ve smyslu ustanovení § 115 a § 474 odst.1 (starého) občanského zákoníku se rozumí podle ustálené judikatury soudů soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech (k naplnění jejích znaků proto nepostačují např. občasné návštěvy); výjimka z tohoto pravidla je možná jen tehdy, jde-li o dočasný a přechodný pobyt jinde z důvodu léčení, návštěvy příbuzných, výkonu práce apod. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost (obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla apod.) nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti anebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele. Soužití mezi žalobcem a zůstavitelem nedosahovalo úrovně splňující kritéria společné domácnosti, nejednalo se o spotřební společenství trvalé povahy, trvalé a skutečné soužití, ve kterém jeho členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb, společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Jednalo se pouze o faktické společné bydlení v nemovitosti zůstavitele s praktickými benefity pro oba spolubydlící (levné bydlení žalobce s možností vykonávat výdělečnou činnost, výpomoc pro zůstavitele při obstarání některých záležitostí), ve kterém logicky docházelo k určité spolupráci mezi spolubydlícími, ať již při výpomoci se zajišťováním pitné vody, zajištění základních společných potravin např. cukru a brambor, zajištění dřeva na otop, pomoci při nákupu nebo odvozu k návštěvě lékaře. Jinak každý ze spolubydlících žil samostatně, sám hospodařil s příjmy i výdaji, sám pečoval o svou domácnost. Žalobce nežil ve společné domácnosti se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí, není dědicem zůstavitele dle ust. § 1637 odst. 1 občanského zákoníku. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 9. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud žalobci přiznal náhradu účelných nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta za každého zastupovaného účastníka ve výši 8 000 Kč / úkon dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., režijním paušálu ve výši 300 Kč / úkon dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, 2 x vyjádření, jednání přesahující 6 hodin 30. 4. 2021, jednání přesahující 2 hodiny 15. 6. 2021), jízdném Bruntál – Krnov a zpět k jednáním 80 km vozem zn. Hyundai [registrační značka] se spotřebou nafty 5,2 l [číslo] km při vyhláškové ceně 22,48 Kč bez DPH ve výši 446 Kč, náhradě za ztrátu času při cestě 4 půlhodiny po 100 Kč, 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení. 10. Dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu má stát proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení vynaložených na úhradu svědečného Ing. [jméno] [příjmení] dle usnesení ze dne 6. 5.