38 C 195/2020-32 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1.000 Kč představující zůstatek úvěru. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 1.000 Kč se splatností 15. 1. 2015. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou byl žalobkyní žalované poskytnut úvěr ve výši 1.000 Kč, který žalovaná nevrátila v dohodnuté lhůtě. Jedná se o smlouvu o úvěru uzavřenou podle § 497 a následující obchodního zákoníku Touto smlouvou se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud se jedná o příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak žalobkyně na něj má právo podle § 517 občanského zákoníku s tím, že výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.