7 C 79/2021-16 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky celkové částky 3 050 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalobkyně jakožto dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou. Žalovaný dne 1. 6. 2020 v 9:00 hod použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy autobusové linky [číslo] na zastávce (místě kontroly) [ulice] v [obec] pověřená osoba při kontrole zjistila, že uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Dále byl žalovaný dne [datum] v 8:40 hodin kontrolován ve voze autobusové linky 63 na zastávce [ulice] v [obec], kdy opětovně uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit jednorázové jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 150 Kč, v každém výše popsaném případě. V souladu s ust. čl. 9 odst. 12 Smluvních přepravních podmínek dopravního systému Jihomoravského kraje se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Prvním dnem prodlení je tedy den následující po dni, ve kterém došlo k takovému uložení povinnosti. Žalobkyně 7 dnů před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k plnění, na což nebylo reagováno. Současně se domáhá zákonného úroku z prodlení. 2. Ve věci rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit žalovanému, proto byl usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. V souladu s ust. § 115 a občanského soudního řádu projednal soud věc bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas a věc bylo možno projednat na základě předložených listinných důkazů. 5. Z listinných důkazů Zápisů o provedené přepravní kontrole: [číslo] [číslo] předžalobní upomínky a Smluvních přepravních podmínek žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem Dopravního podniku [územní celek], a.s, při přepravní kontrole na zastávkách, jak bylo popsán v žalobním návrhu shora, byla ve dvou případech zjištěn bez jízdního dokladu, totožnost byla ověřena občanským průkazem. Cestujícímu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku ve výši 1500 Kč, v každém jednotlivém případě. Písemnou výzvou ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. 6. Podle čl. 9 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku [částka]. Podle čl. 9 odst. 8 těchto podmínek způsob úhrady přirážky k jízdnému stanovuje subjekt, který provádí přepravní kontrolu. Podle čl. 9 odst. 12 cit. podmínek se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle ustanovení § 18a odst. 2. písm. a) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif. Podle písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu se prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle odst. 3 výši přirážky stanovení dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Podle ustanovení § 37 odst. l a 7 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu vydává Ministerstvo dopravy a spojů ČR vyhláškou a podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách. 10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění, je cestující mimo jiné povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle písm. c) na výzvu pověřené osoby je povinen zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 11. Vztah mezi účastníky soud posoudil ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osoby tím, že nastoupil do vozidla veřejné hromadné dopravy. Nesplnil si povinnost dodržovat smluvní přepravní podmínky a nezaplatil cenu za přepravu, což bylo zjištěno při kontrole přepravy. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni žalovanou částku, která představuje 2x jízdné ve výši 25 Kč a 2 x přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost dlužné částky nastala dnem uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Současně se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení. Úrok z prodlení je zákonným nárokem žalobkyně je-li žalovaný v prodlení s finančním plněním vůči žalobci dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalobkyni tak náleží úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. I v tomto rozsahu je nárok důvodný, proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně procesně úspěšná, byly ji přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové výši 1 089 Kč Náklady právního zastoupení se sestávají z odměny za zastoupení spočívající ve 3 úkonech právní služby, tj. vyhotovení a zaslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, která předchází návrhu ve věci samé, přípravě a převzetí zastoupení a sepisu podání ve věci samé, k tomu soud přičetl hotové výdaje v paušální výši za úkon právní služby. S přihlédnutím k charakteru věci však soud aplikoval při vyčíslení úkonů právní služby a hotových výdajů § 14b odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a přiznal žalobkyni částku 200 Kč za každý úkon právní služby a 100 Kč jako paušálně určenou částku hotových výdajů za každý úkon právní služby, celkem 900 Kč, přičemž částku navýšil o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč, je-li zástupce žalobkyně plátcem dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení celkem ve výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůty k plnění ve výroku I. a II. byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.