16 C 11/2022-48 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 19 840 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] společně s [jméno] [příjmení] pod vlivem návykových látek při jízdě tramvají vyhrožoval řidičce tramvaje, které v důsledku tohoto jednání vznikly psychické problémy, které byly následně léčeny a tato byla v pracovní neschopností od [datum] do [datum]. Žalobkyně vyplatila zaměstnavateli poškozené škodu vzniklou při úrazu či [anonymizováno] z povolání, která byla vyčíslena v celkové výši 39 680 Kč. Protože polovinu z této částky uhradil [jméno] [příjmení], druhou polovinu žalobkyně požaduje po žalovaném. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z pracovní smlouvy mezi poškozenou [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] podnikem [územní celek], a. s., ze dne [datum], z dohod o změně pracovní smlouvy mezi [anonymizováno] podnikem [územní celek], a. s. a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum], z hlášení o mimořádné události ze dne [datum], ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne [datum], ze zprávy o krizové intervenci bez uvedení data, z posudku žalobkyně ze dne [datum], ze záznamu o úrazu, z dokladu o úhradě receptů ve výši 28 Kč, z hlášení pojistné události ze strany [anonymizováno] podniku [územní celek] a. s. ze dne [datum], z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], z dokladu o totožnosti poškozené, ze záznamu o úrazu z [datum], ze zprávy Policie ČR ze dne [datum], z oznámení o registraci pojistné události z [datum], z návrhu na uplatnění regresního postihu k pojistné události [číslo] z výzvy [jméno] [příjmení] k regresní náhradě ze dne [datum], ze stejné výzvy žalovanému z [datum] a z žádosti o doplnění zprávy ze strany Policie ČR má soud za prokázané, že dne [datum] žalovaný společně s [jméno] [příjmení] pod vlivem návykových látek při jízdě tramvají mezi zastávkami [obec] náměstí a [anonymizováno] napadli řidičku tramvaje, která v dané době byla zaměstnancem [anonymizováno] podniku hl. m. [právnická osoba] Poškozená se zamkla v kabině řidiče a zavolala Policii ČR, přičemž v důsledku této události byly u poškozené zjištěny psychické problémy, se kterými byla léčena a byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. [anonymizováno] podnik [územní celek] a. s. je pojištěncem žalobkyně pro případ odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podle podmínek pro zákonném pojištění odpovědnosti organizace má zaměstnavatel právo, aby za něj pojišťovna (žalobkyně) nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Jelikož ke škodné události došlo při výkonu zaměstnání, vznikl zaměstnavateli nárok na úhradu bolestného ve výši 25 228 Kč a náhrady ztráty na výdělku při pracovní neschopnosti ve výši 13 452 Kč, celkem 39 680 Kč. Polovinu z této částky uhradil spolupachatel [jméno] [příjmení], druhou polovinu ve výši 19 840 Kč požaduje žalobkyně uhradit po žalovaném. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval, čímž se dostal od [datum] do prodlení. Podle § 1 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb., zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") jsou pojištěny a) u [právnická osoba], ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992; takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů, b) u [anonymizováno], pojišťovny, a. s., ostatní zaměstnavatelé. Podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb., zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně. Podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb., pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. Podle § 2861 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil zaměstnanci pojištěného, [anonymizováno] podniku [územní celek], škodu na zdraví, která byla řešena v rámci pojistné smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] podnikem [územní celek] a žalobkyní z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání tak, jak to předpokládají ustanovení § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. V souvislosti s touto smlouvou o pojištění poskytla žalobkyně poškozené náhradu za bolestné a ztrátu na výdělku v celkové výši 39 680 Kč. Jelikož poskytnutí pojistného plnění byla zaviněno úmyslným protiprávním jednáním pod vlivem návykových látek žalovaného a [jméno] [příjmení], přešlo na žalobkyni právo na náhradu vůči tomu, kdo za takovou škodu odpovídá. [jméno] [příjmení] uhradil polovinu této částky, žalovaný je tedy povinen uhradit rovněž částku 19 840 Kč. Žalovaný byl vyzvána k zaplacení dlužné částky do [datum], avšak na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Od tohoto data se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 19 840 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 1 900 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 5 700 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH. Náklady řízení představují celkem 8 786 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.