19 C 109/2022-72 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 005 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 740,06 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 614,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 578,80 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 578,80 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne 29. 7. 2014 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 10 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 7 400 Kč formou 58 týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 7 685 Kč. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala 8. 9. 2015. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 10 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 7 400 Kč formou 58 týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 7 685 Kč (smlouva, tabulka umoření). Dle zákaznické karty bydlel žalovaný v nájmu, měl dvě nezaopatřené děti, pracoval na částečný pracovní poměr jako zedník se mzdou 13 000 Kč, celkový příjmy domácnosti 13 000 Kč a výdaji 9 292 Kč (zákaznická karta). Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, kdy převzal peněžitou zápůjčku ve výši uvedené ve smlouvě. Jednalo se o smlouvu o spotřebitelském úvěru spadající pod zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávka byla žalobkyni postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. 7. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany poskytovatele úvěru ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., § 588 občanského zákoníku je proto smlouva absolutně neplatná. Dle §§ 2991, 2993 občanského zákoníku jsou proto účastníci neplatné smlouvy povinni vydat navzájem poskytnuté plnění. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku 2 315 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávky za použití domněnky dojití oznámení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšný žalovaný jejich náhradu neuplatnil.