19 C 114/2022-50 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 684 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 561,70 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 594,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 941,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 941,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 5 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 2 955 Kč formou 43 týdenních splátek. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala dne [datum]. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 5 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 2 955 Kč formou 43 týdenních splátek (smlouva). V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je nájemce, žije v partnerském svazku, je nezaměstnaný, nemá nezaopatřené dítě, pobírá sociální dávky 8 400 Kč, hradí nájem/inkaso 2 300 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč (zákaznická karta). Dle přehledu splátek žalovaný uhradil celkem 4 400 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum], a to podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaného žalovanému dne [datum], ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do 10ti dnů od doručení (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, kdy převzal peněžitou zápůjčku ve výši uvedené ve smlouvě. Jednalo se o smlouvu o spotřebitelském úvěru spadající pod zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávka byla žalobkyni postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. 7. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany poskytovatele úvěru ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., § 588 občanského zákoníku je proto smlouva absolutně neplatná. Dle §§ 2991, 2993 občanského zákoníku jsou proto účastníci neplatné smlouvy povinni vydat navzájem poskytnuté plnění. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávky za použití domněnky dojití oznámení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšný žalovaný jejich náhradu neuplatnil.