19 C 183/2022-75 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 627 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 6. 12. 2019 ve výši 1 597,48 Kč, úrokem kapitalizovaným ke dni 6. 12. 2019 ve výši 4 744 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 8 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 5 920 Kč formou 58mi týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 2 525 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 2 639 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 6. 12. 2019 ve výši 547,97 Kč, úrokem kapitalizovaným ke dni 6. 12. 2019 ve výši 1 436,73 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 107,11 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 107,11 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, ze smlouvy o půjčce uzavřené se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 5 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 2 955 Kč formou 43í týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 5 445 Kč. Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 5 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 2 955 Kč formou 43í týdenních splátek (smlouva). V kartě zákazníka žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, nemá nezaopatřené děti, pracuje jako OSVČ v oboru stavební práce s příjmem 7 987 Kč, partnerka pobírá příspěvek na bydlení 3 711 Kč, hradí nájem/inkaso 6 900 Kč, výdaje domácnosti 2 500 Kč. Dle karty předložil občanský průkaz, výpis z účtu, živnostenský list, nájemní smlouvu, daňové přiznání, výměr podpory (karta zákazníka). 5. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 8 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 5 920 Kč formou 58mi týdenních splátek (smlouva). V kartě zákazníka žalovaný uvedl, že bydlí jako spolubydlící, má 2 nezaopatřené děti, pracuje jako OSVČ v oboru stavební práce s příjmem 20 000 Kč, hradí nájem/inkaso 3 550 Kč, výdaje domácnosti 6 200 Kč, závazky vůči věřiteli činí 8 084 Kč se splátkami 752 Kč měsíčně. Dle karty předložil živnostenský list, nájemní smlouvu, daňové přiznání, faktury, doklad SIPO (karta zákazníka). 6. Ze zprávy Policie ČR (č.l. 27) soud zjistil, že synem žalovaného je [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 7. Žalovaný uhradil na oba závazky do 2. 5. 2016 částku 3 170 Kč, následně do 24. 12. 2015 částku 4 800 Kč, celkem uhradil částku 7 970 Kč (přehled úhrad). 8. Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 9. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 10. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 11. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaný zamlčel v době sjednání smlouvy ze dne [datum] svou vyživovací povinnost k nezl. dítěti. Uvedl příjem v minimální výši. Poskytovatel úvěru vycházel z příjmu navýšeného o příspěvek na bydlení čerpaný partnerkou. Celkové příjmy nedostačovaly na úhradu potřeb pravděpodobně dvoučlenné domácnosti, plnění vyživovací povinnosti. Žalobkyně neprokázala ověření informací uvedených v zákaznické kartě listinami uvedenými v kartě zákazníka. V kartě zákazníka ke smlouvě ze dne [datum] žalovaný uvedl 2 nezaopatřené děti, neuvedl výši výživného, ponížil náklady na bydlení. Celkově tak soud informace o poměrech žalovaného soud považuje za neúplné, zkreslené, nekonzistentní a nepodložené. Dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku jsou proto smlouvy absolutně neplatné. Dle §§ 2991, 2993 občanského zákoníku jsou proto účastníci neplatné smlouvy povinni vydat navzájem poskytnuté plnění. Ze smlouvy ze dne 26. 11. 2015 žalovaný obdržel zápůjčku 5 000 Kč, uhradil do sjednání smlouvy ze dne 9. 5. 2016 částku 3 170 Kč. Ze smlouvy ze dne 9. 5. 2016 čerpal zápůjčku 8 000 Kč. Soud proto úhrady nerozlišené dle jednotlivých závazků hrazené od 17. 5. 2016 v celkové výši 4 800 Kč rozdělil na úhradu obou závazků dle poměru jistin, a to na úhradu dluhu ze smlouvy z 26. 11. 2015 v rozsahu 38 % ve výši 1 824 Kč a na úhradu dluhu ze smlouvy ze dne 9. 5. 2016 ve zbývající výši 2 976 Kč. Na smlouvu ze dne 26. 11. 2015 tak žalovaný uhradil 4 994 Kč a je povinen zaplatit částku 6 Kč. Ze smlouvy ze dne 9. 5. 2016 Je povinen zaplatit částku 6 603 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s počátkem prodlení po skončení lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek. Ve zbytku soud žalobu zamítl. 13. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.