19 C 21/2021-173 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zveřejnění omluvy na nejbližším zasedání zastupitelstva [územní celek] ve znění uvedeném ve výroku shora. Uvedla, že žalobkyně je od [datum] zastupitelkou a od [datum] starostkou [územní celek]. Žalovaný se dopustil neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobkyně tím, že v červnovém Zpravodaji [územní celek] za rok 2020 zveřejnil článek pod označením„ Názor zastupitele – vedení města cenzuruje projevy občanů“. V článku se zaobíral cenzurou činěnou žalobkyní coby starostkou. Výslovně uvedl, že na internetu zveřejněný zvukově upravený videozáznam z 15. jednání zastupitelstva města byl cenzurovaný, když v tomto videozáznamu byly cenzurovány nepohodlné názory několika albrechtických občanů. Uvedenou cenzuru žalobkyně připouští a využívá. Žalobkyně rozporuje, že by došlo k cenzuře názorů několika albrechtických občanů. Z důvodu zákonné povinnosti chránit osobní údaje osob (GDPR) dochází k utlumení zvuku čili anonymizaci v pasážích videozáznamu z jednání zastupitelstva, která mají osobní povahu nebo se netýkají činnosti města. Dále konstatovala, že z článku žalovaného není seznatelné, které konkrétní nepohodlné názory byly cenzurovány a u kterých občanů. Tvrzení žalovaného o cenzuře nemá pravdivý základ, když úmyslem bylo jen vědomě, nepoctivě uškodit žalobkyni. Žalovaný veřejně vznesl křivé obvinění o cenzuře a tímto obviněním a pomluvou neoprávněně dehonestoval politickou činnost žalobkyně i její osobnostní práva ve veřejném a soukromém životě. Dalšího porušení osobnostních práv žalobkyně se žalovaný dopustil emailem odeslaným širší veřejnosti (jednotlivým zastupitelům města) pod označením„ Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky ze dne [datum]“, a druhým emailem s předmětem RE: článek do zpravodaje„ Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky“ ze dne [datum]. V emailech žalovaný přímo uvedl:„ Jste do vedení města zvolil starostku, která lže na RM, ZM i ve Zpravodaji a toto lhaní nabírá od února na intenzitě.“,„ [příjmení] starostka předkládá zastupitelům a občanům nepravdivé a zcela smýšlené informace, nejen na jednáních rady a zastupitelstva města, ale také už i ve Zpravodaji města.“ Žalobkyně se kategoricky ohrazuje proti veřejnému označení žalobkyně za lhářku, neboť žalobkyně neuvádí lživé, nepravdivé ani zcela smýšlené na RM, ZM ani ve Zpravodaji města. Žalobkyně dále uvedla, že z uvedených emailů není zřejmé, v čem konkrétně žalobkyně lže, proč a z jakých důvodů to nabírá od února na intenzitě. Tvrzení žalovaného o těchto okolnostech nemá skutkový (pravdivý) základ. Ze strany žalovaného šlo o nepravdivé skutkové tvrzení difamačního charakteru, které následně, křivě a vědomě použil pro dehonestující hodnotové soudy proti žalobkyni. Nejedná se proto o kritiku věcnou a přípustnou. Kritika nemůže být lživá, bezbřehá, svévolná a nedůvodně zraňující. Pokud kritika v konkrétním případě postrádá právní přípustnost, není namístě upřednostňovat právo na kritiku před právem na ochranu osobnosti člověka. Lživé informace a hodnotící soudy žalovaného objektivně poškodili pověst žalobkyně, dobré jméno v soukromém i veřejném životě. Žalobkyně je předmětem veřejných pomluv, narážek, urážek, že je lhářka, že předkládá nepravdivé či smyšlené údaje, že cenzuruje to, co je pro ni nevyhovující. Žalobkyně velice negativně psychicky nese a prožívá celou věc, což se projevuje její rozladěností, stresem. Dehonestace a difamace žalobkyně žalobkyni hluboce citově zasáhla, deprimuje ji a žalobkyně cítí bezdůvodné ponížení u svého okolí a rodinných příslušníků. Taktéž utrpěla politická angažovanost žalobkyně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že od [datum] je zastupitelem [územní celek]. Žalovaný rozporoval tvrzení žalobkyně, podle kterého ji ve svých emailech z 14. a [datum] adresovaných kolegům zastupitelům nepravdivě a bezdůvodně nařkl z toho, že jako starostka města předkládala zastupitelům a občanům nepravdivé zcela smyšlené informace. Uvedl, že jeho tvrzení na adresu starostky byla a jsou pravdivá. Pro podporu svého tvrzení uvedl konkrétní příklady, ve kterých se žalobkyně svého jednání při jednání před orgány města dopustila. Ke skutku uvedenému v žalobě týkajícího se toho, že žalovaný žalobkyni neprávem označil za osobu, která připouští cenzuru a využívá ji, žalovaný uvedl, že ve svém článku v červnovém Zpravodaji města se mimo jiné zastal dvou albrechtických občanek MUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] tím, že v reakci na rozsah provedené anonymizace jejich projevů na 15. veřejném jednání zastupitelstva uvedl„ byly tak cenzurovány nepohodlné názory několika albrechtických občanů“. Za tímto názorem žalovaný nadále stojí. MUDr. [příjmení] hovořila v čase určeném pro diskuzi s občany k zastupiteli, bývalému místostarostovi [jméno] [příjmení], hovořila věcně a slušně, přesto byl její projev anonymizován v celém rozsahu, nikoliv pouze případné osobní údaje. Ing. [jméno] [příjmení] hovořila v diskuzi pro občany ke členu komise rady města panu [jméno] [příjmení], hovořila věcně a slušně, přesto byl její projev celý anonymizován, nikoliv pouze případné osobní údaje. Obdobné projevy jiných občanů na videozáznamech z předešlých veřejných jednání zastupitelstva nebyly nikdy předtím podrobeny anonymizaci v takovém rozsahu, jako tomu bylo u projevů MUDr. [příjmení] a Ing. [obec]. Zdůvodnění anonymizace, které pověřenec města Bc. [jméno] [příjmení] uvádí ve svém vyjádření, že nebyla daná informace věcná vzhledem k aktuálně probíranému tématu, respektive nepřispívala k veřejnému zájmu a diskuzi, považuje žalovaný za účelové, když oba projevy zazněly v době určené pro diskuzi s občany, kde občané mohou hovořit na volné téma. Dle žalovaného se jednalo o anonymizaci v rozsahu nad rámec povinností uložených zákonem. Žalovaný dále podotkl, že odpovědnost za zpracování osobních údajů nese vždy správce osobních údajů, tedy město Město Albrechtice, kde osobou s nejvyššími kompetencemi v této oblasti je starostka obce. Jako taková je z titulu své funkce plně zodpovědná za nastavení pravidel pro anonymizaci osobních údajů, její kontrolu a v neposlední řadě za výsledek provedené anonymizace videozáznamů z veřejných jednání zastupitelstva města. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně zastává funkci starostky města, jedná se o osobu veřejně činnou, která musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Žalovaný považuje informace, které uvedl, jakož i použité výrazové prostředky, za pravdivé a naprosto přiměřené, kdy jako komunální politik se vyjadřoval k práci a politice starosty města. Tvrzení žalobkyně o tom, že články ve Zpravodaji města v emailech zastupitelům žalobkyni hluboce citově zasáhly, považuje žalovaný za účelové. Žalobkyni žalovaný vnímá jako velice razantní a tvrdou političku, která své politické oponenty nikterak nešetří a na jejich adresu neváhá ve veřejném prostoru použít silnější výrazy (chytrák, hulvát, provokatér). Žalobkyně například na 11. zasedání zastupitelstva města veřejně zaútočila na své kolegy v zastupitelstvu tím, že prohlásila, že odmítla poskytnout rodinným příslušníkům zastupitelů benefity, o které měli zájem nebo na které byli zvyklí. Tento velice silný výrok na adresu zastupitelů nikdy ničím nedoložila, přestože k tomu byla žalovaným vyzvána. Žalovaný proto žalobu považuje za pouhou formu nátlaku na svou osobu, neboť žalovaný patří k opozičním zastupitelům, který aktivně a věcně vystupuje se svými názory, což vede v mnoha případech k názorovým diskuzím mezi žalovaným a žalobkyní. Vystupování žalovaného vůči žalobkyni nikdy nepřekročilo hranici slušného chování. Žádná nepravdivá tvrzení o žalobkyni nepronesl. Naopak žalobkyně svými prohlášeními ve Zpravodaji města a v tisku označila žalovaného za hulváta a provokatéra. Nikdy se však, i přes výzvu žalovaného, za tato urážlivá prohlášení neomluvila. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] uvedl časový sled celé kauzy. Dne [datum] proběhlo 15. veřejné zasedání zastupitelstva [územní celek], na kterém se někteří občané kriticky vyjadřovali k politické situaci ve městě, k práci vedení města a k práci člena komise rady města pana [příjmení] (otce starostky města Ing [celé jméno žalobkyně]). [datum] na YouTube zveřejnilo [územní celek] cenzurovaný videozáznam ze zasedání zastupitelstva města. Ve zveřejněném záznamu byl vymazán zvuk u vystoupení několika občanů města. [datum] proběhla 27. [jméno] města. V zápisu z jednání této rady města, podepsaném žalobkyní, která svým podpisem stvrdila jeho správnost, je uvedena nepravdivá informace (lež) o tom, že v rámci přezkumu hospodaření města Město Albrechtice město obdrželo výtku v hospodaření na provozu koupaliště. [datum] na 16. veřejném zasedání zastupitelstva města Město Albrechtice vystoupila radní Ing. [jméno] [příjmení] a upozornila přítomné na to, že v průběhu jednání 27. RM byla projednávána situace na koupališti a že žádala žalobkyni o doložení tvrzení o výtce v hospodaření na koupališti. Toto tvrzení však žalobkyně nikdy