207 C 15/2022-82 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 17 629,61 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 22.9.2015 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr 20 000 Kč, který byl vyplacen dne 25.9.2015. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 109,29 % řádně a včas splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 1425 Kč spatných k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjen 2015. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci částku ve výši 51 300 Kč. Před uzavřením byla věřitelem řádné prověřena úvěruschopnost žalované, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná do data zesplatnění uhradila celkem 13 037 Kč. Po zesplatnění neuhradila nic. Podle bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 41 115 Kč byla povinna uhradit žalobkyni v den následující po dni zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná dluží: částku odpovídající nové jistině úvěru v celkové výši 17629,61 Kč s příslušenstvím, a to zákonným úrokem z prodlení od data následujícího po zesplatnění. 2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů uvedla, že žalobkyně, jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový měsíční příjem žalované činí 16 500 Kč, celkové měsíční náklady žalované činí 9 800 Kč, volné zdroje ke splácení po odečtu rezervy činí 6 700 Kč. Na základě těchto údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, byl proveden tzv. scoring klienta, jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích NRKI, [příjmení]. Z předloženého dokumentu – rozhodnutí o změně výše příspěvku na živobytí bylo ověřeno, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy zajištěn stálý příjem. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu, že žalovaná je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen. K nákladům na bydlení žalovaná uvedla částku 4 000 Kč (nájem a inkaso), kdy žalobkyně vychází z premisy, že každý v právním styku jedná poctivě, a proto je potřeba z takové částky vycházet. Žalobkyně nemá k dispozici doklady o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované související s bydlením. Žalovaná uvedla, že žije ve společné domácnosti s jedním dítětem, ke kterému má vyživovací povinnost ve výši 2 000 Kč. V době vzniku smlouvy neměla a žalobkyní uzavřenu jinou úvěrovou smlouvu. K ostatním výdajům žalované, žalobkyně uvedla, že nemá další doklady. Spoléhala na prohlášení žalované, kterým se zavazuje přiznat veškeré své příjmy a výdaje, a to pravdivě. Žalobkyně vycházela z výdajů uvedených ve formuláři hodnocení klienta, kdy ostatní výdaje žalované související s případnými dalšími potřebami mohou být zahrnuty také v rámci stanovených minimálních výdajů ve výši 3410 Kč. 3. Žalovaná neučinila návrh ve věci. Připustila, že žalobkyně vyplatila částku 20 000 Kč na účet jejího tehdejšího partnera s jejím souhlasem. Neví kolik, zaplatila na tuto částku. V minulé době žádala o insolvenci, která ji nebyla povolena. Přišla o bydlení, šla s dětmi do azylového domu, nemá finanční prostředky na zaplacení. K poměrům v době uzavření úvěru uvedla, že žila se svým dítětem u své matky, které přispívala na bydlení 4 000 Kč. Partner s nimi někdy žil. Peníze šly na jeho účet, vybrali společně částku jednorázově, ze které žili. Pobírala dávky, jak tehdy doložila. Myslí si, že v době uzavření měla ještě úvěr u Providentu. Její dluhy se pohybují okolo částky 220 000 Kč, nesplácí nic. Má dvě děti, práci hledá zatím bezúspěšně. Bude-li zavázána uhradit dlužnou částku, žádala o povolení splátek ve výši 500 Kč měsíčně. 4. Soud vzal za zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s výši úvěru 20 000 Kč, se základní dobou trvání spotřebitelského úvěru 36 měsíců, počet měsíčních splátek stanoven na 36 měsíců po 1425 Kč, se splatností do 17 dne v kalendářním měsíci, výpůjční úrokovou sazbou úvěru 109,29 %, předpokládanou RPSN 109,28 %. Dle dodatku došlo k úpravě splátkového kalendáře dne [datum]. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla dne [datum] provedena platba na účet [číslo] [bankovní účet], [variabilní symbol], ve výši 20 000 Kč. Z formuláře hodnocení klienta vyplývající následující údaje úvěrovaného: pravidelný čistý měsíční příjem 7 600 Kč, pravidelný měsíční příjem manžela/partnera 0, ostatní příjmy 9028 Kč, celkem příjmy 16500 Kč. Výdaje: úvěrovaný + manžel/partner 3800 Kč, děti 2 000 Kč, spoření 0, splátky půjček 0, splátky Profi Credit 0, nájem, inkaso, doprava, ostatní 4 000 Kč, volné zdroje 6700 Kč. Z rozhodnutí ÚP ze dne [datum] vyplývá, že žalované byla přiznána dávka příspěvek na živobytí snížena z 8 810 Kč na 3140 Kč ode dne [datum]. Společně posuzovanými osobami byl [jméno] [příjmení] roč. 2015 a [jméno] [příjmení] roč. 1993. Dále byl žalované přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč a přídavek na dítě 500 Kč. Dle prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne [datum] žalovaná souhlasila s vyplacením úvěru na osobní účet [jméno] [příjmení], přičemž majitel účet s tímto souhlasil. Dle výpisu se jednalo o účet [jméno] [příjmení] u [příjmení] [příjmení], s disponibilním zůstatkem 2,43 Kč ke dni [datum]. Oznámením ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplatné části úvěru ve výši 41756 Kč s ohledem na prodlení s úhradou splátky úvěru. Dle karty klienta žalovaná uhradila celkově částku 13 037 Kč, výše aktuálního dluhu po splatnosti ve výši 17 629,61 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k plnění. 5. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupoval v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. 6. Podle § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, na to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. V takovém případě soud hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 9 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, podkladem byla karta klienta, rozhodnutí o výši dávek státní sociální podpory, výpis z účtu bývalého partnera žalované a souhlasu s vyplacení na jeho účet, jako podkladové listiny. Jde-li výdaje, v kartě zákazníka jsou zaznamenány částky, které žalobkyně nebyla schopna doložit listinnými důkazy. Měla-li žalovaná v době uzavření úvěru příjem v podobě dávek na hranici životního minima, pobírala-li přís