216 C 1/2022-42 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši celkem 33 332 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], na základě níž žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované] elektřinu pro domácnost. Žalovaná dluží cenu za dodanou elektřinu za období [datum] do [datum] ve výši 17 530,76 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 15 801,24 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částek ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení, až do zaplacení dlužné jistiny. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů, především ze smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum], z faktury [číslo] ze dne [datum], z faktury [číslo] ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum], učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva na dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná odebrala v předmětném odběrném místě v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu ve výši 17 530,76 Kč a v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu ve výši 15 801,24 Kč. Předmětné ceny byly vyúčtovány fakturami se splatností dne [datum] (17 530,76 Kč) a [datum] (15 801,24 Kč). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných částek, avšak na tyto výzvy nereagovala a dlužné částky nezaplatila, čímž se dostala do prodlení. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení po [datum], posoudil soud uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že dodala žalované do sjednaného odběrného místa v rozhodném období elektřinu a žalovaná v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradila za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturami, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 667 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 1 500 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 378 Kč Náklady řízení představují celkem 3 845 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.