38 C 148/2022-51 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.654,70 Kč s tím, že předchůdce žalobkyně [příjmení] spořitelna a žalovaný uzavřeli smlouvu o sporožirovém účtu, na kterém žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani přes výzvu neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Provedeným dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci. Smlouvou o postoupení pohledávek ve znění seznamu pohledávek, kde jsou specifikovány jednotlivé pohledávky, došlo mezi žalobcem jako postupníkem a [anonymizována dvě slova] jako postupitelem k postoupení pohledávky za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávky a seznam pohledávek). [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření rámcové smlouvy o finančních službách [obec] spořitelny dne [datum] (smlouva). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru na sporožirovém účtu až do výše 2.000 Kč (smlouva o úvěru). Dle výpisu ze sporožirového účtu byla předchůdcem žalobkyně vyplacena na exekuci dne [datum] částka 3.373 Kč za stavu účtu žalovaného k [datum] 1.099,15 Kč. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru až do výše 2.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že byla předchůdcem žalobkyně vyplacena na exekuci dne [datum] částka 3.373 Kč za stavu účtu žalovaného k [datum] 1.099,15 Kč. Dle § 304 odst. 1 o. s. ř. k nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Dle § 306 odst. 1 o. s. ř. nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžité prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění dle § 305; povinnost peněžního prostředku provést opravné vyúčtování podle zvláštního zákona o ustanovení § 304a tím nejsou dotčena. [právnická osoba] tím, že na základě exekučního příkazu na exekuci uhradila z účtu žalovaného částku 3.373 Kč za stavu účtu žalovaného k [datum] 1.099,15 Kč, způsobila nepovolený debetní zůstatek na účtu. V okamžiku, kdy banka provedla úhradu exekuce, již žalovaný neměl na účtu dostatek finančních prostředky. Soud má za to, že dle § 306 odst. 1 o. s. ř. byla banka oprávněna z účtu převést pouze ty peněžní prostředky, které na tomto účtu žalovaný v době, kdy došlo bance usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, fakticky měl, nikoliv způsobit žalovanému kontokorent. Za této situace dospěl soud k závěru, že pokud banka poukázala na exekuci částku vyšší, než jaký byl zůstatek na účtu žalovaného, způsobila tak nepovolený debetní zůstatek na účtu, za který žalovaný nenese odpovědnost, neboť jej nelze považovat za čerpání úvěru ve smyslu § 2395 o. z., tedy nejedná se o dluh z úvěru. Dále pak soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 15 Co 647/2013, ve kterém se uvádí, že v tomto případě se nejedná ani o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, neboť právní předchůdce žalobkyně poskytl plnění oprávněnému bez právem uznaného důvodu a pasivně věcně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení by tak byl ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, tedy ten, jemuž předchůdce žalobce bez právního důvodu plnil. Na straně žalovaného tak není žádný právní důvod pro to, aby soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť banka odepsala z účtu žalovaného peněžní prostředky, aniž by v této výši existovala pohledávka žalovaného (jako povinného) vůči bance. Žalovaný nenese odpovědnost za nepovolený debetní zůstatek na účtu, který způsobila banka tím, že na exekuci poukázala částku vyšší, než byl zůstatek finančních prostředků na účtu žalovaného a nenese odpovědnost ani za bezdůvodné obohacení (viz výše). Pokud pak žalovaný nenese odpovědnost za dlužnou jistinu z nepovoleného debetu, neodpovídá ani za příslušenství, tedy jak sankční úroky, tak úroky z prodlení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že ve sporu byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu prokazatelně žádné náklady nevznikly.