8 C 245/2021-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s tím, že žalovaný dne [datum] použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně: linku č. 6, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný dne [datum] použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně: trolejbus - linku č. 6, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Tuto skutečnost má soud za prokázanou zejména předloženým zápisem o přepravní kontrole [číslo] ([číslo]) ve kterém je žalovaný identifikován údaji dle občanského průkazu. Dle občanského průkazu byl žalovaný kontrolován kontrolorem žalobkyně s tím, že tento do zápisu uvedl, že podoba dle občanského průkazu souhlasí. Žalobkyně se domáhá zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč jako sankce za porušení smluvních přepravních podmínek žalobkyně. 5. Po právní stránce soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícímu zaplatit jízdné. Z ustanovení § 2551 občanského zákoníku vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Pokud se týká neuhrazení jízdného v trolejbusu, postupoval soud v souladu s ustanovením § 18a odst. 1, 2, 3 a § 18 b) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a dále v souladu s ustanovením § 2 písm. g) a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, kdy na podkladě přepravního řádu jednotliví dopravci mohou vydat své smluvní přepravní podmínky. Následně uzavřením přepravní smlouvy cestujícího s dopravcem přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Z těchto smluvních přepravních podmínek vyplývala výše přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každou jízdu. 6. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 1 000 Kč. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1.489 Kč. 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.