9 C 84/2022-53 — Okresní soud v Bruntále

1. V podané žalobě žalobce uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 2. 5. 2017 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč a kreditní kartu. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 2% z částky vyčerpané v minulém měsíci, a to včetně úroků a poplatků. Žalovaný se zavázal nepřekročit poskytnutý rámec. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, proto banka dne [datum] ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky v tehdejší výši 14 815,32 Kč. Aktuální výše úrokové sazby činila dle úrokového lístku banky 22,99% ročně. Pohledávka byla na žalobce jako nového věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ke dni [datum] s účinností ke dni [datum], žalovaný byl o postoupení informován. Žalovaný ani poté nezaplatil ničeho. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 11 157,64 Kč, poplatků ve výši 2 143 Kč, úroků ve výši 1 514,68 Kč, kapitalizovaných ke dni [datum] a úroků z prodlení ve výši 611,78 Kč, kapitalizovaných ke dni 18. 5. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Rozhodováno bylo bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin předložených žalobcem, protože soud neměl důvod pochybovat o jejich pravosti a správnosti, když oba účastníci s tímto postupem souhlasili. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 2. 5. 2017 a dispozic k této smlouvě z téhož dne soud zjistil, že smlouvu uzavřeli [právnická osoba] jako banka a žalovaný jako klient, banka žalovanému poskytla úvěrový rámec ke kreditní kartě ve výši 10 000 Kč, který měl žalovaný splácet měsíčně s 22,99% ročním úrokem ve splátkách ve výši 2% z čerpaného úvěru. 5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dluh činí žalovanou částku. Z oznámení ze dne 1. 11. 2019 soud zjistil, že banka pro opakované porušování smluvních podmínek úvěr zesplatnila. 6. Z oznámení ze dne 25. 5. 2020 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávku postoupil na žalobce. Z výzvy ze dne 6. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek včetně upozornění na možnost soudního vymáhání. 7. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 8. Závěrem soud konstatoval, že žalobce předložil dostatek důkazů k prokázání základu svého nároku, naopak žalovaný nevznesl proti žalobě žádnou námitku, kterou by se soud mohl zabývat a která by tvrzení a důkazy žalobce znevěrohodnila, zejména netvrdil ani nedoložil, že by dluh ze smlouvy zaplatil, nevznesl ale ani jiné námitky, například, že by smlouva vůbec nevznikla, že by smlouva byla z jakéhokoliv důvodu neplatná nebo že by výše dluhu měla být jiná. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně správně požadovaného zákonného úroku z prodlení. 9. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč, v odměně za zastupování v částce 3 x 300 Kč podle advokátního tarifu (předžalobní upomínka, převzetí zastoupení, podání žaloby), ve trojím režijním paušálu po 100 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 252 Kč, celkem činí částku 2 252 Kč.