14 C 185/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši 6 836 Kč s příslušenstvím z titulu řádně neuhrazené Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání.Na základě provedeného dokazování, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dohodu nazvanou Smlouva o půjčce [číslo] na základě které mu právní předchůdkyně žalobkyně přenechala peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, který si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal tyto prostředky ve splátkách vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 5 976 Kč. Žalovaný však prostředky i se souhrnným poplatkem řádně a včas nevrátil, když vrátil pouze částku ve výši 8 410 Kč, která byla započítána na úhradu souhrnného poplatku ve výši 5 976 Kč a zbylá částka ve výši 2 164 Kč pak byla započítána na jistinu. Nedoplatek jistiny tak po započítání činil 6 838 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně pak na žalobkyni. Na výše uvedený nedoplatek jistiny žalovaný už nezaplatil ničeho, a to ani poté co mu byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva.Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu, a kdy při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Soud tedy shrnuje, že byla uzavřena Smlouva o půjčce, kterou žalovaný řádně nesplnil, nebo žalovaný nevrátil celou zapůjčenou jistinu s úrokem, když zaplatil pouze úrok (tj. souhrnný poplatek) a dále část z jistiny. Žalovaný tedy musí žalobkyni hradit dlužnou jistinu ve výši 6 836 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, soud ho přiznal v souladu s ustanovením § 121 odst. 3 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění ke dni 2. 4. 2007, a to od žádaného dne 2. 7. 2015. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 524 o. z., neboť bylo doloženo, že pohledávka přešla z právní předchůdkyně až na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 a 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Odměna za zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu činí 200 Kč za jeden úkon právní služby, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále byl ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále přiznána i náhrada DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Dále byl přiznán náklad spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný je tedy povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně dle 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.