14 C 51/2022-14 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1.015 Kč, neboť žalovaná použila prostředek hromadné dopravy provozované [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí dle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaná se dne [datum] v 16:31 hod. na lince [číslo] městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] neprokázala platným jízdním dokladem, kdy vedle jízdného 15 Kč se zavázala do patnácti dnů uhradit přirážku ve výši 1.000 Kč (dohoda s cestujícím č. [anonymizováno] [číslo]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nástupem žalované do vozidla městské hromadné dopravy bez platné jízdenky porušila tuto povinnost stanovenou v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění ke dni [datum], a v ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění ke dni [datum], podle kterých je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Při porušení této povinnosti mu vzniká závazek uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, která podle citovaných zákonů ve znění do [datum] činila maximálně 1.000 Kč. Soud proto shledal žalobu oprávněnou, žalovaná je tak povinna zaplatit přirážku k jízdnému v celkové výši 1.000 Kč a jízdné 15 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu prodlení. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána postoupením pohledávky (§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a o. s. ř. byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu s návrhem žalobkyně za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1.300 Kč. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 bod 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupkyně žalobkyně učinila v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu advokátovi. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..