14 C 69/2022-14 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1 520 Kč, neboť žalovaná dne [datum] použila prostředek hromadné dopravy provozované [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí dle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaná se dne [datum] v 8:17 hod. na lince [číslo] městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] neprokázala platným jízdním dokladem, kdy vedle jízdného 20 Kč se zavázala do patnácti dnů uhradit přirážku ve výši 1 500 Kč (dohoda s cestujícím [číslo]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nástupem žalované do vozidla městské hromadné dopravy bez platné jízdenky porušila tato povinnost stanovenou v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění ke dni 5. 11. 2015, a v ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění ke dni 5. 11. 2015, podle kterých je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Při porušení této povinnosti mu vzniká závazek uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, která podle citovaných zákonů ve znění platných ke dni 5. 11. 2015 činila maximálně 1 500 Kč. Soud proto shledal žalobu oprávněnou, žalovaná je tak povinna zaplatit přirážku k jízdnému v celkové výši 1 500 Kč a jízdné 20 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu prodlení. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána postoupením pohledávky (§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu s návrhem žalobkyně za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 300 Kč. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupkyně žalobkyně učinila v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu advokátovi. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.