16 C 129/2023-47 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 4 330 Kč s příslušenstvím představující příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb. za nepojištění vozidel [registrační značka] pro případ újmy způsobené tímto vozidlem v období od [datum] do [datum] ve výši 4 030 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení poplatku za mimosoudní uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 300 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou této částky od [datum], požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná v průběhu řízení namítala, že vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno u pojišťovny [anonymizována tři slova], kontaktní adresa [právnická osoba], a že na předmětný dluh hradila splátky ve výši 500 Kč. S rozhodnutím soudu bez nařízení jednání žalovaná souhlasila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaná jako vlastník (provozovatel) osobního automobilu s objemem válců od [číslo] cm3 do [číslo] cm³, [registrační značka] neměla sjednáno v období od [datum] do [datum], tedy 62 dnů, pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem tohoto vozidla. Žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 4 030 Kč (62 dnů x 65 Kč), přičemž denní sazba ve výši 65 Kč v případě nepojištění vozidla je upravena příslušnou vyhláškou. Současně žalobkyně požadovala zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ve lhůtě stanovené výzvou neuhradil tyto částky, dostal se do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dále v souladu s prováděcí vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v nichž je zakotvena povinnost vlastníka vozidla provozovat tuzemské vozidlo pouze s pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. V případě porušení této povinnosti je vlastník (provozovatel) povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, přičemž výše příspěvku se určí jako násobek výše příslušné denní sazby dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., s počtem dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, tedy bez sjednání zákonného pojištění. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů na uplatnění tohoto příspěvku v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., který představuje částku 300 Kč. V případě příslušenství pohledávky soud posoudil uplatněný nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniká věřiteli právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pokud výše této sazby není sjednána v jiné výši. Výše úroku z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku, že předmětné vozidlo bylo v období od [datum] do [datum] pojištěno u společnosti [právnická osoba], číslo pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Dotazem soudu u společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že na základě této pojistné smlouvy nebylo vozidlo žalované pojištěno v období od [datum] do [datum]. Jiné smlouvy k osobě žalované pojišťovna ve svém interním systému nedohledala. Dále žalovaná namítala, že hradila splátky ve výši 500 Kč na účet advokátní kanceláře [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V tomto směru žalovaná předložila [anonymizováno] ústřižků poštovních poukázek, z nichž vyplývají platby ve výši 500 Kč zasílané na účet advokátní kanceláře [anonymizováno] [příjmení], a to pod variabilním symbolem [číslo]. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a z elektronické korespondence mezi žalovanou a pracovnicí advokátní kanceláře [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že pod tímto variabilním symbolem byla vedena pohledávka v celkové výši 10 923 Kč, která byla žalobkyni přiznána zmíněným rozsudkem zdejšího soudu. Pokud žalovaná doložila doklady o úhradě 17 splátek po 500 Kč, pak se jedná o celkovou částku 8 500 Kč hrazenou na pohledávku pod variabilním symbolem [číslo], která nebyla ještě zaplacena v celé výši. Uhrazení splátek na pohledávku vedenou žalobkyní pod variabilním symbolem [číslo], která byla uplatněna v tomto řízení, nebyla žádná splátka ze strany žalované dosud uhrazena. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 4 330 Kč s příslušenstvím, zahrnující příspěvky za příslušný počet dnů nepojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. Za podání žalobkyně ze dne [datum] soud náklady řízení nepřiznal, neboť tímto podáním žalobkyně doplnila rozhodné skutečnosti k uplatněnému nároku, které měly být uvedeny již v žalobě samotné. Takové náklady řízení soud nepovažuje za účelně vynaložené ani za situace, pokud do uvedeného podání žalobkyně začlenila i vyjádření k odporu. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.