16 C 188/2023-23 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši celkem 4 627,74 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, obě uzavřené dne [datum], na základě nichž právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [obec], dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a zemní plyn. Žalovaná dluží cenu za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši 2 677,80 Kč a za dodaný plyn v období od [datum] do [datum] částku 1 760,80 Kč a za období od [datum] do [datum] částku 189,14 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částek, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení, až do zaplacení dlužné jistiny. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], a žalovanou byly dne [datum] uzavřeny smlouvy na dodávku elektřiny a na dodávku zemního plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná odebrala v předmětném odběrném místě v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 2 677,80 Kč, přičemž tato cena byla vyúčtována fakturou se splatností dne [datum]. Dále žalovaná ve stejném odběrném místě odebrala v období od [datum] do [datum] plyn v celkové ceně 4 669,80 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 939 Kč činí konečná částka 3 730,80 Kč, jejíž splatnost nastala dne [datum]. Na tento dluh žalovaná zaplatila 1 970 Kč a zůstatek dluhu představuje 1 760,80 Kč. Dále žalovaná ve stejném odběrném místě odebrala v období od [datum] do [datum] plyn v celkové ceně 189,14 Kč, kdy cena byla vyúčtovaná fakturou se splatností dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně upomenuta k úhradě dlužné částky, avšak dluh nezaplatila. Aktivní legitimaci ve sporu žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] [obec a číslo] dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Nárok na úhradu ceny za elektřinu posoudil soud v souladu s §50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny za dodávku plynu vyplývá z ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona, kdy se zákazník zavazuje zaplatit za dodávku plynu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že na základě platně uzavřených smluv právní předchůdkyně žalobkyně provedla dodávku elektřiny a plynu do sjednaného odběrného místa, přičemž žalovaná byla jako zákazník povinna zaplatit za dodávku elektřiny i plynu cenu stanovenou dle ceníku dodavatele. Žalovaná plyn i elektřinu v rozhodných obdobích odebrala, avšak cenu vyúčtovanou příslušnou fakturou se stanovením data splatnosti v této lhůtě neuhradila. Tímto se dostala do prodlení a je povinna zaplatit nejen cenu za odebraný plyn a elektřinu, ale i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodaný plyn a elektřinu vyúčtována. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšna. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil dva úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.