16 C 3/2023-16 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši celkem 33 147,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum], na základě níže tato společnost dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu pro domácnost. Žalovaná dluží cenu za dodanou elektřinu za období [datum] do [datum] ve výši 24 606,70 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 8 540,40 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou těchto částek ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení, až do zaplacení dlužné jistiny. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. 5. Z předložených listinných důkazů, především ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum], z faktur [číslo] z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná odebrala v předmětném odběrném místě v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 37 906,70 Kč, přičemž po započtení přijatých plateb činil fakturovaný zůstatek částku 25 866,70 Kč. Na předmětný dluh žalovaná uhradila jen 1 260 Kč, zůstatek dluhu činí 24 606,70 Kč. [příjmení] byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Dále žalovaná ve stejném odběrném místě odebrala v období od [datum] do [datum] elektřinu v celkové ceně 11 940,40 Kč, přičemž po započtení přijatých plateb činil fakturovaný zůstatek částku 8 540,40 Kč, na který již žalovaná ničeho neuhradila. [příjmení] byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky. 6. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení po [datum], posoudil soud uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. 7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 o. z., kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované do sjednaného odběrného místa v rozhodném období elektřinu a žalovaná v rozporu s uzavřenou smlouvou neuhradila za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturami, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky v celkové výši 33 147,10 Kč (24 606,70 Kč + 8 540,40 Kč) společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 326 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 778 Kč. 12. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.