16 C 78/2023-22 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 9 544,45 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřených mezi společností [právnická osoba], [obec], a žalovaným dne [datum] a [datum], na základě nichž byly realizovány dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], kde vznikl za období od [datum] do [datum] dluh ve výši 659,06 Kč a do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], kde vznikl dluh za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] ve výši 5 731,80 Kč a dále za období od [datum] do [datum] dluh ve výši 3 153,59 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou předmětných částek, požadovala žalobkyně vždy ode dne následujícího po splatnosti faktur, kterými byla cena vyúčtována, zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec], a žalobkyní dne [datum], na základě níž přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávek písemně oznámeno. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž dodavatel realizoval dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za období od [datum] do [datum] žalovaný odebral elektřinu v celkové ceně 3 159,06 Kč, kdy při odečtení přijatých plateb ve výši 2 500 Kč činí konečná dlužná částka 659,06 Kč, která byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Dále žalovaný uzavřel se stejnou společností dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž byla dodávána elektřina do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za období od [datum] do [datum] žalovaný v předmětném odběrném místě odebral elektřinu za celkovou částku 8 231,80 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 2 500 Kč činí konečný dluh 5 731,80 Kč. Tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Ve stejném odběrném místě žalovaný odebral v období od [datum] do [datum] elektřinu za celkovou částku 3 153,59 Kč, přičemž na úhradu této částky nebyly provedeny ze strany žalovaného žádné platby. Tento dluh byl žalovanému vyúčtován fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Celkový dluh představuje částku 9 544,45 Kč. Jelikož se žalovaný dostal ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do prodlení, požadovala žalobkyně od těchto dat zaplacení zákonného úroku z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení po [datum], posoudil soud uplatněný nárok v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalovanému do sjednaných odběrných míst v rozhodných období elektřinu a žalovaný v rozporu s uzavřenými smlouvami neuhradil za odebranou elektřinu sjednanou cenu ve lhůtě stanovené fakturami, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována. Tímto se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny. Z těchto důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodanou elektřinu vyúčtována, až do úplného zaplacení dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobce osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.