17 C 282/2022-15 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou podanou dne 11. 7. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2.377,18 Kč s příslušenstvím. K žalobě uvedla, že společnost právního předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu na dodávku elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Na základě uzavřené smlouvy společnost právního předchůdce žalobkyně řádně a včas prováděla dodávku elektrické energie, a tu pak řádně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 24. 11. 2019 do 28. 2. 2020 znějící na částku 2.377,18 Kč, splatnou dne 25. 3. 2020. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak do dne podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaná byly současně poučeny, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výzvu převzala dne 16. 1. 2023 a žalovaná výzvu převzala fikcí dne 31. 1. 2023. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], resp. [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba], postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že společnost [právnická osoba] je aktivně legitimována k podání této žaloby. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Společnost právního předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu na dodávku elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, všeobecné obchodní podmínky). Na základě uzavřené smlouvy společnost právního předchůdce žalobkyně řádně a včas prováděla dodávku elektrické energie, a tu pak řádně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 24. 11. 2019 do 28. 2. 2020 znějící na částku 2.377,18 Kč, splatnou dne 25. 3. 2020 (důkaz: faktura [číslo]). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak do dne podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradila (důkaz: předžalobní výzvy a upomínky). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektrické energie, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované dodávat elektřinu s uvedením technických dat do odběrného místa na dobu neurčitou s tím, že součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky. Smlouva uzavřená mezi účastníky smluvního vztahu pak splňuje veškeré náležitosti dané § 50 zákona č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona Smluvní podmínky, které jsou nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny, podrobně upravují průběh a ukončení dodávky elektřiny, podrobnosti k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování, ke způsobům úhrady a postup při nedodržení podmínek mezi stranami. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že v období od 24. 11. 2019 do 28. 2. 2020 odebrala žalovaná elektřinu v ceně 2.377,18 Kč. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně byl s ohledem na výše uvedené oprávněný, žalovaná byla povinna uhradit cenu za odebranou elektrickou energii. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. Soud tedy žalobě i v části příslušenství vyhověl. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaná dostala do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení se pak odvíjí od data splatnosti faktury [číslo]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 189 Kč Náklady řízení ve výši 1.489 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.