17 C 313/2022-14 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou dne 29. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7.800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o bezúčelovém hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě výše uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 5.000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně úroku ve výši 1.000 Kč, poplatku za uzavření úvěru ve výši 2.450 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 150 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč. Žalovaná byla povinna na základě smlouvy o bezúčelovém hotovostním úvěru hradit žalobkyni poplatky za služby spojené s hotovostním úvěrem dle sazebníku žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy o bezúčelovém hotovostním úvěru byly příslušné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně a žalovaná dále sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení s řádným a včasným hrazením splátky úvěru ve výši 0,2 % denně z částky v prodlení, přičemž výše jistiny nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (žalobkyně požadovala pouze částku 2.500 Kč na smluvní pokutě). Žalovaná neplnila řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradila splátky řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 7.800 Kč a smluvní pokuta částku 2.500 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 10. 2. 2023 a žalovaná převzala výzvu fikcí dne 13. 2. 2023. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek. 3. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními žalobkyně, smlouvou o bezúčelovém hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum], obchodními podmínkami, předpisem splátek, žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, finanční analýzou majetkových poměrů žalované, předžalobní výzvou. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o bezúčelovém hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum]. 4. Na základě výše uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 5.000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně úroku ve výši 1.000 Kč, poplatku za uzavření úvěru ve výši 2.450 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 150 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč. Žalovaná byla povinna na základě smlouvy o bezúčelovém hotovostním úvěru hradit žalobkyni poplatky za služby spojené s hotovostním úvěrem dle sazebníku žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy o bezúčelovém hotovostním úvěru byly příslušné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně a žalovaná dále sjednaly ve smlouvě o bezúčelovém hotovostním úvěru smluvní pokutu pro případ prodlení s řádným a včasným hrazením splátky úvěru ve výši 0,2 % denně z částky v prodlení, přičemž výše jistiny nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (žalobkyně požadovala pouze částku 2.500 Kč na smluvní pokutě). Žalovaná neplnila řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradila splátky řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 7.800 Kč a smluvní pokuta částku 2.500 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 5. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 7. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 8. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ustanovení § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 13. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely písemně smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Dle výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční hotovost a žalovaná se zavázala ji včetně sjednaného navýšení do konkrétního data vrátit formou splátek. Účastníci také sjednali podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku smluvní pokutu pro případ prodlení úvěrovaného se splácením jistiny. Žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu s žalobkyní, když nevrátila řádně a včas žalobkyni peněžní prostředky. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaná dostala do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále jsou tvořeny odměnou advokáta podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.540 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly dva úkony, a to převzetí věci, sepis žaloby, dále dva režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle