17 C 84/2023-20 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou podanou dne 11. 11. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 36.475,95 Kč s příslušenstvím. K žalobě uvedla, že společnost žalobkyně dodávala žalovanému jako dodavatel poslední instance elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], a [ulice a číslo] v [anonymizováno]. Společnost žalobkyně řádně a včas prováděla dodávku elektrické energie žalovanému poté, co původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou, a tu pak řádně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 14. 10. 2021 do 31. 12. 2021 znějící na částku 32.361,61 Kč, splatnou dne 31. 1. 2022, fakturou [číslo] za období od 14. 10. 2021 do 31. 12. 2021 znějící na částku 10.114,34 Kč, splatnou dne 31. 1. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dne podání žaloby žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 4.000 Kč na fakturu [číslo] částku 2.000 Kč na fakturu [číslo]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výzvu převzala dne 18. 5. 2023 a žalovaný výzvu převzal fikcí dne 29. 5. 2023. Ve stanovené lhůtě se k výzvě vyjádřila pouze žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Společnost žalobkyně dodávala žalovanému jako dodavatel poslední instance elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], a [ulice a číslo] v [anonymizováno]. Společnost žalobkyně řádně a včas prováděla dodávku elektrické energie žalovanému poté, co původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou, a tu pak řádně vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 14. 10. 2021 do 31. 12. 2021 znějící na částku 32.361,61 Kč, splatnou dne 31. 1. 2022, fakturou [číslo] za období od 14. 10. 2021 do 31. 12. 2021 znějící na částku 10.114,34 Kč, splatnou dne 31. 1. 2021 (důkaz: všeobecné obchodní podmínky, faktura [číslo] faktura [číslo]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dne podání žaloby žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 4.000 Kč na fakturu [číslo] částku 2.000 Kč na fakturu [číslo] (důkaz: předžalobní výzva). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen mimosmluvní vztah o dodávce elektrické energie, na základě kterého žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu s uvedením technických dat do odběrného místa na dobu neurčitou s tím, že tak činila dle svých obchodních podmínek. Mimosmluvní vztah o dodávce elektrické energie pak splňuje veškeré náležitosti dané zákonem č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona. Smluvní podmínky žalobkyně o dodávce elektřiny podrobně upravují průběh a ukončení dodávky elektřiny, podrobnosti k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování, ke způsobům úhrady a postup při nedodržení podmínek mezi stranami. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že v období od 14. 10. 2021 do 31. 12. 2021 odebral žalovaný elektřinu v ceně 36.475,95 Kč, kterou neuhradil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně byl s ohledem na výše uvedené oprávněný, žalovaný byl povinen uhradit cenu za odebranou elektrickou energii. Soud tedy žalobě i v části příslušenství vyhověl. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení se pak odvíjí od data splatnosti faktury [číslo] [číslo]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.460 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 378 Kč Náklady řízení ve výši 3.638 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.