19 C 341/2022-40 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 28 517 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 1. 2. 2022 ve výši 425,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 694,41 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 694,41 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne 21. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný zapůjčil částku 22 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 19 017 Kč formou 60ti týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 28 400 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaná částka ve výši 28 517 Kč se skládá z jistiny 7 694,41 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 4 922,59 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 11 000 Kč, sankčních poplatků 4 900 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne 21. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 22 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 19 017 Kč formou 60ti týdenních splátek. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil celkem 28 400 Kč (smlouva). Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha - seznam pohledávek). 5. Pokud se týče povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, z provedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný sdělil poskytovateli úvěru informace uvedené v zákaznické kartě podepsané žalovaným dne 21. 8. 2018, přičemž uvedl, že je nájemcem, rozvedený, nemá vyživovací povinnost. Je zaměstnán jako pokrývač u společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], s čistým příjmem 18 320 Kč měsíčně, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno potvrzením o příjmu, má odhadované měsíční výdaje 7 000 Kč, nemá závazky ani bankovní účet, není proti němu vedeno exekuční řízení (karta zákazníka). Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], zprostředkovatele úvěru, neboť věrohodnost výpovědi svědka je nižší s ohledem na vztah svědka k „ věci“, nemá ve vztahu k okolnostem ověření příjmu žalovaného dostatečnou vypovídací schopnost bez důkazu potvrzení o příjmu. Z databáze ISAS je soudu známo, že proti žalovanému v době sjednání smlouvy bylo vedeno exekuční řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], žalovaný má vyživovací povinnost k nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození] (řízení sp. zn. [spisová značka]). 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Žalobkyně neunesla řádně břemeno tvrzení, natož prokázala splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela pouze z nepravdivých tvrzení žalovaného, neověřila informace týkající se vyživovací povinnosti žalovaného, exekucí na majetek žalovaného, neprokázala ověření zdroje a výše příjmu. Dle eurokonformního výkladu ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., a dle § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku je proto smlouva absolutně neplatná. Dle §§ 2991, 2993 občanského zákoníku jsou účastníci neplatné smlouvy povinni vydat navzájem poskytnuté plnění, přičemž žalovaný vrátil částku převyšující jistinu zápůjčky. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována na základě postoupení pohledávky. Nemá však právo na zaplacení žalované částky, soud proto žalobu zamítl. 10. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný náklady řízení neuplatnil.