19 C 63/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení žalované částky, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o povoleném debetu [číslo]. Banka dne 29. 7. 2022 zesplatnila dlužnou částku sestávající z jistiny 20 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 2 166,11 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Se souhlasem stran rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalovaný uzavřel dne 2. 1. 2020 se společností [právnická osoba] smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] k běžnému účtu č. [bankovní účet] s povoleným debetem ve výši 20 000 Kč, smluvním úrokem 21,9 % ročně (smlouva). Banka před sjednáním smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného kontrolou insolvenčního rejstříku, databází neplatných dokladů, interního Black listu, externích úvěrových registrů, vše bez negativního záznamu. Vycházela z průměrného příjmu podle osobního účtu ve výši 26 246 Kč (protokol banky o ověření úvěruschopnosti, údaje klienta). Žalovaný překročil výši povoleného debetu, proto banka dopisem ze dne 21. 7. 2022 přistoupila k zesplatnění dluhu a vyzvala k úhradě částky 23 596,16 Kč do 7 dnů. Podle výpisu osobního účtu a výpisu povoleného debetu žalovaného výše dlužné jistiny činila 20 000 Kč, výše dlužného úroku z prodlení částku 2 166,11 Kč (výpisy z účtu). [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky). 6. Po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o kontokorentním úvěru k běžnému účtu ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podléhající úpravě dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto nejprve přezkoumal otázku řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem úvěru podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž i vzhledem k parametrům úvěru soud jej považuje za dostačující. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když překročil úvěrový rámec, proto banka přistoupila k zesplatnění pohledávky. Následně tuto postoupila žalobkyni podle ust. § 1879 občanského zákoníku. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od 13. 8. 2022, v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované podobě ke dni 12. 8. 2022 ve výši 2 166,11 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 13. 8. 2022 do zaplacení. 8. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud žalobkyni přiznal náhradu účelných nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, odměně advokáta ve výši 300 Kč / úkon dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., režijním paušálu ve výši 100 Kč / úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby), 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení.