214 C 19/2022-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 10 474 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, z částky 10 474 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, s tím, že se žalovaným uzavřel jako vlastník smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno], na ulici [ulice a číslo], a žalovaný jej užíval do 31. 10. 2021 (kdy byl byt vrácen zpět žalobci), tedy i po uplynutí doby sjednání nájmu (která byla sjednána do 15. 5. 2021), a žalobce proto požaduje uhrazení bezdůvodného obohacení ve výši nájmu za období duben až říjen 2021 (8 064 Kč) a vyúčtování služeb spojených s bydlením za rok 2021 (2 410 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce je vlastník domu [adresa] v k. ú. [okres] (viz výpis z KN). Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno], na ulici [ulice a číslo], sestávajícího se z 1 pokoje a příslušenství na dobu určitou do 15. 1. 2021 (smlouva o nájmu bytu). Nájemné bylo ve výpočtovém listu stanoveno na částku 1 152 Kč měsíčně se splatností do konce měsíce, za který se hradí nájemné (smlouva o nájmu bytu, výpočtový list). Za služby v období roku 2021 měl uhradit celkem 16 688 Kč, přičemž zůstává neuhrazeno 2 410 Kč (vyúčtování služeb za období 2021 2021, seznam přeplatků a nedoplatků). Žalovaný užíval byt i po skončení doby nájmu a byt odevzdal až v měsíci říjnu 2021 (protokol o převzetí bytu ze dne [datum], dohoda o zániku nájmu bytu ze dne 14. 10. 2021). Upomínka s výzvou k úhradě ze dne 27. 9. 2022 nebyla žalovanému žalobcem doručena, neboť žalovaný byl na adrese svého trvalého pobytu neznámý. Žaloba byla žalovanému doručena v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), desátým dnem, kdy nebyla žalovaným vyzvednuta, přestože byla připravena k vyzvednutí, tedy dnem 18. 2. 2023 (doručenky). 4. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný užíval byt žalobce na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a užíval ho i poté, co nájemní vztah skončil uplynutím doby. Žalobci tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku vzniklého užíváním bytu žalovaným bez právního důvodu, a to ve výši nájemného, které je u žalobce nájemným regulovaným a soud jeho výši bere jako obvyklé nájemné, a současně na vydání částky rovnající se dosud neuhrazenému nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu za rok 2021. Nárok na úrok z prodlení je dán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na závazek vzniklý z bezdůvodného obohacení jako jiné právní skutečnosti je aplikovatelné ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Rovněž toto ustanovení zákona předpokládá výzvu k plnění ze strany věřitele. Ve smyslu § 570 odst. 1 občanského zákoníku, výzva k plnění jako právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Občanský zákoník vychází ze zásady dojití projevu vůle, o kterém lze hovořit tehdy, pokud se projev vůle dostane do sféry adresáta tak, že je možné počítat za normálního běhu věcí s tím, že se s tímto projevem vůle seznámil. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení, nastává splatnost na základě doručené výzvy, za kterou je považována i žaloba, která byla žalovanému doručena dne 18. 2. 2023, hradit tedy měl žalovaný nejpozději dne 18. 2. 2023 a v prodlení je ode dne 19. 2. 2023. Pokud tedy žalobce požadoval úroky z prodlení ode dne následujícího po určení termínu (do 10. 10. 2022) k uhrazení částky 10 474 Kč v upomínce s výzvou úhradě ze dne 27. 9. 2022, tedy dne 11. 10. 2022, nenastalo ještě toho dne prodlení žalovaného. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění a žaloba dle § 1 odst. 3 písm. a/ výše uvedené vyhlášky) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.