238 C 1/2023-41 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se podanou žalobou domáhal původně zaplacení částky 141.372 Kč s tím, že žalobce jako vlastník nebytového prostoru pronajal nebytový prostor žalovanému, který skončil výpovědí k datu [datum] a žalovaný jej užíval až do [datum]. Za pronájem nebytového prostoru měl hradit nájemné 7.462 Kč měsíčně, za období od 2/ 2021 do [číslo] dluží žalovaný částku 141.372 Kč. Ještě před zahájením jednání vzal žalobce žalobu zpět o částku 10.540 Kč a soud proto řízení podle § 96 o. s. ř. částečně zastavil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, kterou žalobce jako pronajímatel a vlastník pronajal nájemci (žalovanému) nebytové prostory v přízemí budovy na ulici [anonymizována tři slova], [adresa] v [obec]. Doba nájmu byla sjednána na dobu neurčitou. Výše nájemného bylo stanoveno na částku 7.462 Kč měsíčně, 620 Kč záloha na služby, 6.842 Kč nájem (nájemní smlouva, informace z katastru). Žalobce žalovanému dal výpověď dopisem ze dne [datum] z důvodu velmi vážného, a to neplacení nájmu s výpovědní lhůtou o délce 3 měsíce (výpověď). Vyúčtováním služeb za rok 2021 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 6.882 Kč splatný do [datum] (vyúčtování). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání podle § [číslo] ve spojení s § 2201 občanského zákoníku Touto smlouvou se účastníci dohodli o nájmu nebytových prostor v přízemí budovy na ulici [anonymizována tři slova], [adresa] v [obec], byla stanovena výše nájemného 6.842 Kč měsíčně a záloh na služby 620 Kč, služby byly za rok 2021 vyúčtovány a na jejich nedoplatek zbývá žalovanému uhradit 62 Kč. Po ukončení nájmu výpovědí užíval žalovaný nebytový prostor bez právního důvodu. Žalobci tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku, a to ve výši nájemného, kdy soud jeho výši bere jako obvyklé nájemné. Soud tedy nárok žalobce vyhodnotil jako po právu a žalobě zcela vyhověl. Na úroky z prodlení má žalobce právo podle §1970 občanského zákoníku. Její výši upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je pak dán u jednotlivých částek s datem splatnosti nájemného dle smlouvy, u bezdůvodného obohacení pak výzvou k plnění odeslanou dne [datum]. Na závazek vzniklý z bezdůvodného obohacení jako jiné právní skutečnosti je aplikovatelné ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Rovněž toto ustanovení zákona předpokládá výzvu k plnění ze strany věřitele. Ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. výzva k plnění jako právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §146 odst. 2 větou první tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný v rozsahu částečného zpětvzetí, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28.524,56 Kč, přičemž tato částka představuje 85,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.542 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 141.372 Kč sestávající z částky 6.780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.061,45 Kč za 82 ujetých km v částce 661,45 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22.301,45 Kč ve výši 4.683,30 Kč. S ohledem na částečné zpětvzetí vznikl žalobci nárok na vrácení části zaplaceného soudního poplatku podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění.