38 C 172/2022-67 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou domáhala původně zaplacení částky celkem 30.233 Kč kdy uvedla, že jí žalovaná nevyplatila celou mzdu za září a říjen roku 2021 a nárokovala dále nárok na dovolenou ve výši 31 hodin při průměrné hodinové mzdě 110,30 Kč, tj. 3.420 Kč. V průběhu řízení před jednáním ve věci samé žalobkyně omezila žalobu a vzala ji zpět o částku 13.061 Kč s tím, že požaduje vyplatit pouze mzdu za měsíc říjen ve výši 17.172 Kč, když jí mělo být proplaceno 17.557 Kč a bylo jí proplaceno pouze 385 Kč. 2. Žalovaná žalobu neuznala na svou obranu uvedla, že žalobkyně měla za měsíc říjen 2021 manko ve výši 10.285 Kč, které je potvrzeno ve spise Policie ČR a má podepsanou hmotnou odpovědnost a tato částka jí byla stržena ze mzdy. 3. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci: Účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na pozici servírka od [datum] s místem výkonu práce [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec] se zkušební dobou do [datum] s týdenním úvazkem 40 hodin (pracovní smlouva). Dle mzdového výměru činila měsíční mzda 19.000 Kč (mzdový výměr). Za říjen 2021 bylo žalobkyni vyplaceno 385 Kč jako výplata (pokladní doklad). Usnesením Policie České republiky, obvodního oddělení [obec] ze dne [datum] byla odložena [anonymizováno] věc podezření ze spáchání [anonymizováno] krádeže, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od tří hodin do 23 hodin dne [datum] v [anonymizována dvě slova] na ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno] za provozu, nezjištěným způsobem odcizil z papírové obálky, která byla uložena v neuzamčené zásuvce komody za barovým pultem, finanční hotovost ve výši 10.904 Kč čímž způsobil škodu poškozené [právnická osoba] restaurace, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Z odůvodnění se podává, že ve dnech [anonymizováno] až [datum] oznamovatelka [celé jméno žalobkyně] pracovala jako [anonymizováno] a v komodě za [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] byla uložena papírová obálka s penězi, které vybrala za prodej nápojů a jídla a dále tam byla finanční hotovost za vstupné. Dne [anonymizováno] ve tři hodiny ráno [anonymizována dvě slova], v té době [anonymizováno] s [anonymizováno] viděla naposledy. Po zavírací době zůstala společně se svým [anonymizováno] a [anonymizováno], kdy její [anonymizováno] [jméno] [příjmení] slavila [anonymizováno]. Z [anonymizováno] odcházela kolem [anonymizována dvě slova] ráno, poté odešel i její [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který restauraci [anonymizováno] [datum] ve [anonymizováno] hodin dělala s [anonymizováno] [příjmení] vyúčtování tržby, když zjistila, že chybí peníze, které byly v obálce. K přesnému vyčíslení škody se vyjádřit nedokázala. Za volně přístupný bar má přístup více osob [anonymizována dvě slova]). Dle mzdového výměru za říjen [rok] činila hrubá mzda žalobkyně 19.728 Kč při odpracovaných 176 hodinách se zvláštními příplatky za sobotu a neděli. [obec] mzda činila 17.557 Kč (výplatní lístek). 4. Provedeným dokazování bylo prokázáno, že žalobkyni vznikl v říjnu 2021 nárok na mzdu v hrubé mzdě ve výši 19.728 Kč v čistém 17.557 Kč, přičemž ji bylo vyplaceno pouze 385 Kč v hotovosti. Žalobkyně pracovala na základě pracovní smlouvy jako servírka u žalované. Soud dospěl k závěru, že má nárok na uhrazení nevyplacené části mzdy a z tohoto důvodu žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud má za prokázáno výplatním lístkem, že žalobkyni měla být vyplacena mzda ve výši 17.557 Kč v čistém, 19.728 Kč v hrubém a byla ji vyplacena mzda ve výši 385 Kč. Za této situace dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela po právu a žalobě vyhověl s tím, že přiznaná mzda je v hrubém. Soud podotýká, že se v tomto případě jedná o hrubý výdělek, z něhož zaměstnavatel odvání příslušné odvody tedy srážky na zálohy na daň a srážky pojistného na důchodové pojištění a všeobecné zdravotní pojištění. 5. Pokud jde o ostatní nároky, žalobkyně vzala ještě před jednáním žalobu ohledně těchto nároků zpět a soud řízení zastavil podle § 96 o. s. ř. 6. Pokud jde o příslušenství to je zákonný úrok z prodlení žalobkyně upřesnila, že jej požaduje od [datum] a v tomto směru soud uvádí, že pracovní právní předpisy rozlišují mezi splatností mzdy, platu a náhrady mzdy a platu na straně jedné a výplatou mzdy, platu a náhrady mzdy a platu na straně druhé. Splatnost nastává podle § 141 odst. zákoníku práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu tedy uplynutím posledního dne takového měsíce. V prodlení tak může být až zaměstnavatel až od 1. dne následujícího měsíce, tj. až od 1. 12. 7. Pokud jde o obranu žalované, že strhla ze mzdy žalobkyně částku [číslo] kč jako manko, které mělo v měsíci říjnu 2021 vzniknout, pak to neodpovídá částce, která nebyla žalobkyni vyplacena a soud podotýká, že pokud jde o manko, měla žalobkyně podepsanou a uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti ze dne [datum], kdy přebrala hmotnou odpovědnost za rozdíl na svěřených hodnotách, které je povinna vyúčtovat ve smyslu § 252 zákoníku práce, avšak z obsahu celého spisu nevyplývá, jak k této částce manka žalovaná dospěla, tedy o jaké finanční prostředky se mělo jednat, které v pokladně chyběly ani jakým způsobem k výši této částky žalovaná dospěla a toto nevyplývá ani z obsahu usnesení Policie České republiky, která odložila trestní stíhání, když v částce, která byla v pokladně se žalobkyně nedokázala vyjádřit a žalovaná ji vyčíslila na částku 10.825 Kč, avšak v usnesení Policie ČR se nepodává jakým způsobem k této částce žalovaná dospěla. Žalovaná pak při jednání nebyla přítomna, aby soudu mohla sdělit, jak k výši tohoto manka dospěla. Pokud jde o srážky ze mzdy, pak zákoník práce v § 146 uvádí, že srážky zaměstnance smí být provedeny jen v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy. Dohoda o srážkách ze mzdy podle zákoníku práce pak mezi účastníky uzavřena nebyla a žalovaná tak nebyla oprávněna předmětné manko srazit ze mzdy žalobkyně. Mimoto, pokud by i prováděla zákonné srážky, nikdy by nemohla nevyplatit nepostižitelnou část mzdy podle ustanovení občanského soudního řádu. Za této situace soud dospěl k závěru, že obrana žalované není důvodnou, že nebyla oprávněna z titulu manka, které nebylo řádně zjištěno a řádně prokázáno, provádět srážky ze mzdy, které nebyly mezi účastníky dohodnuty a žalobkyně tak měla nárok na výplatu celé mzdy. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež nebyla procesně úspěšná v části, ve které vzala žalobu zpět, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.074,51 Kč, přičemž tato částka představuje 13,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.233 Kč sestávající z částky 2.340 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a to za převzetí věci a sepis vyjádření včetně částečného zpětvzetí včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.280 Kč ve výši 1.108,80 Kč.