8 C 296/2022-16 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1.500 Kč s tím, že žalovaná se dne [datum] nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná se dne [datum] na lince č. [anonymizováno] v 12:55 hod v [obec] neprokázala jízdním dokladem, na místě byla vyzvána k zaplacení postihu 1.500 Kč, který neuhradila (viz zápis o provedené přepravní kontrole). 5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná se dne [datum] na lince č. [anonymizováno] v 12:55 hod v [obec] neprokázala jízdním dokladem, na místě byla vyzvána k zaplacení postihu 1.500 Kč, který neuhradila. Dle vyhlášky č. 175/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, a to § 3 vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášení smluvních přepravních podmínek závazkovým právní vztah uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla, nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Jízdním dokladem se pak rozumí podle § 4 výše citované vyhlášky jízdenka pro jednotlivou jízdu, jízdenka časová, opravňující k výše jednotlivým jízdám, nebo průkaz, jehož držitel má podle zvláštního přepravního předpisu, tarifu nebo smluvních přepravních podmínek právo na přepravu. Podle § 7 odst. 1 této vyhlášky cestující za jízdenku platí jízdné podle tarifu. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná použila hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Při této jízdě byla kontrolována přepravním kontrolorem žalobkyně, který je dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo pobytu ve vyznačeném prostoru předložit jízdní doklad. Přepravní kontrolor je oprávněn zjišťovat osobní údaje potřebné k vymáhání přirážky. Podle smluvních přepravních podmínek cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku ve výši 1.500 Kč. V daném případě přepravní kontrolor žalobkyně využil svého práva a kontroloval žalovanou, která se neprokázala platným jízdním dokladem, a sepsal s ní zápis o přepravní kontrole. 6. Pokud žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o přepravě osoby tím, že nastoupila do vozidla hromadné dopravy provozované žalobkyní, byla povinna dodržovat smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu. Pokud tak cestující neučinil, je povinen zaplatit přirážku ve výši 1.500 Kč. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 1.500 Kč je tedy důvodnou a soud jí vyhověl. Skutečnost, že žalovaná bez jízdenky použila dopravu provozovanou žalobkyní, má soud za dostatečně prokázanou přiloženým dokladem o provedené kontrole, když vychází zejména z údajů identifikujících žalovanou. 7. Současně soud vyhověl v souladu s § 1970 občanského zákoníku právu na úroky z prodlení, když jejich výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu. Soud vychází ze systému ISAS, ve kterém je zřejmé, že žalobkyně podává velké množství žalob ve stejných či obdobných věcech po skutkové i právní stránce. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.