9 C 4/2023-16 — Okresní soud v Bruntále

Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 9 926,41 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dluh pochází ze smlouvy o kontokorentním úvěru sjednaném v rámci smlouvy o běžném účtu ze dne 20. 4. 2017, kterou žalovaný uzavřel s jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] Žalovaný porušil závazky smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, banka proto zrušila poskytování úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8 126,41 Kč převedla na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný mohl úvěr s úroky splácet, nečinil tak ale, proto banka zasplatnila úvěr ke dni 2. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši 9 926,41 Kč, kdy jistina činí částku 8 126,41 Kč, částka 1 800 Kč představuje poplatky. Na žalobce byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodováno na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 20. 4. 2017 a z dispozic ke smlouvě ze dne 30. 10. 2017 soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč na běžném účtu č. [bankovní účet], v rámci smlouvy byla sjednána sazba nepovoleného debetu na 29% p. a., přímo ve smlouvě byla také sjednána výše poplatků vztahujících se k případu porušení smlouvy a převodu nepovoleného debetu na úvěrový účet. Z výzvy ze dne 3. 3. 2021 soud zjistil, že původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě žalované částky včetně upozornění na možnost soudního vymáhání. Z oznámení ze dne 26. 4. 2022 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávku za ním postoupil na žalobce. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav věci podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Protože žalovaný proti žalobě nevznesl žádnou námitku, která by oprávněnost žaloby zpochybnila, například, že smlouva je neplatná, dluh vůbec nevznikl nebo již byl uhrazen nebo že by činil jinou částku, než uvádí žalobce, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, v odměně za zastupování v částce 3 x 200 Kč podle advokátního tarifu, ve trojím režijním paušálu po 100 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem činí částku 1 489 Kč. Tento rozsudek je vyhotoven ve zkrácené verzi v souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.