14 C 111/2024-63 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vyslovení neplatnosti výpovědi ze dne , datum, , kterou byla vypovězena smlouva o nájmu bytu , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, na bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 2 + kk nacházející se v 1 nadzemním podlaží bytového domu č. p. , Anonymizováno, (Bytový dům , Anonymizováno, , adresa, ) na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Žalobkyně dále tvrdila, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti výpovědi ze dne , datum, má z důvodu, že rozhodnutí o určení neplatnosti výpovědi bude podkladem pro jednání s úřadem práce, který jí může doplatit dávky odebrané v důsledku podané výpovědi.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to s odkazem na to, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti podané výpovědi. K tomu dodala, že si je vědoma neplatnosti výpovědi ze dne , datum, z důvodu absence zákonných náležitostí výpovědi, avšak nájem zanikl na základě druhé výpovědi ze dne , datum, .3. Usnesením Okresního soudu v Bruntále č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků ve výši 90 %.4. Usnesením Okresního soudu v Bruntále č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, pak byla žalobkyni ustanovena k ochraně jejích práv a zájmu zástupkyně z řad advokátů, a to , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .5. Dle ustanovení § 2286 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.6. Dle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.7. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.8. Dle ustanovení § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.9. Při jednání konaném dne , datum, žalobkyně mimo jiné navrhla aplikaci § 150 o. s. ř. v případě, že by nebyla s žalobou úspěšná a k tomu prohlásila, že je ve finanční tísni, je matka dvou dětí, a žaloba byla podána důvodně, když výpověď je neplatná, což uznala i žalovaná.10. Dle názoru soudu je zde splněn naléhavý právní zájem pro podání určovací žaloby, když má být posouzeno, zda výpověď nájmu je platná či neplatná, když žalobkyně nemusí prokazovat naléhavý právní zájem, pokud je žaloba na určení neplatnosti výpovědi nájmu podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle § 2290 o. z., což je i tento případ. Stejný názor zastává i konstantní judikatura Nejvyššího soudu, k tomu viz např. jeho rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2981/2021 ze dne 12. 1. 2022.11. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodné tvrzení účastníků: Účastníci uzavřeli dne , datum, písemnou dohodu pojmenovanou jako „smlouva o nájmu bytu , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ na bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 2 + kk nacházející se v 1 nadzemním podlaží bytového domu č. p. , Anonymizováno, (Bytový dům , Anonymizováno, , adresa, ) na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , kterou žalobkyně za pravidelnou měsíční úplatu přenechala žalobkyni k dočasnému užívání ode dne , datum, do dne , datum, . Žalovaná doručila dne , datum, žalobkyni výpověď smlouvy o nájmu bytu, kdy tato výpověď neobsahovala poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Nájem tohoto bytu zanikl ke dni 18. 6. 2024, a to na základě výpovědi smlouvy o nájmu bytu ze dne 13. 5. 2024.12. Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Účastníci si písemně dohodli, že žalobkyně za pravidelnou měsíční úplatu přenechá žalobkyni k dočasnému užívání ode dne , datum, do dne , datum, bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 2 + kk nacházející se v 1 nadzemním podlaží bytového domu č. p. , Anonymizováno, (Bytový dům , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Žalovaná doručila žalobkyni výpověď této písemné dohody, avšak tato výpověď ze dne , datum, neobsahovala poučení o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalovaná poté doručila žalobkyni novou výpověď ze dne 13. 5. 2024 na základě které pak jejich dohoda (o nájmu bytu) skončila ke dni 18. 6. 2024.13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil tak, že sjednaná písemná dohoda byla nájemní smlouvou k bytové jednotce dle § 2201 a násl. o. z. V dané věci ale nejprve musel soud posoudit aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby.14. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3374/2018 ze dne 19. 2. 2019 se podává, že: „Soudní praxe se ustálila na názoru, že k podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi dle § 2290 o. z. může být aktivně legitimován jen nájemce. Uvedený právní názor je odůvodněn tím, že byla-li výpověď doručena osobě, která nájemcem není, nemohla nijak zasáhnout do jejích práv (výpověď není způsobilá ukončit „neexistující vztah“), a již proto musí být žaloba zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace. Tento závěr se uplatní i v případě, že výpověď z nájmu bytu sice byla doručena osobě, která v době jejího doručení byla nájemcem bytu, avšak její nájem v mezidobí (v době od doručení výpovědi do rozhodnutí soudu o žalobě na její neoprávněnost) zanikl z jiného důvodu, neboť ani v takovém případě již nemůže nijak nepříznivě zasáhnout do jejího právního postavení.“15. Soud se naprosto ztotožňuje s výše uvedenou ustálenou soudní praxí a má proto za to, že je nutno žalobu zamítnout kvůli nedostatku aktivní legitimace. Jinak řečeno, žalobkyně podala jako nájemkyně žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, avšak v průběhu řízení ztratila aktivní legitimaci k podání žaloby tím, že jí byla doručena druhá výpověď z nájmu bytu ze dne 13. 5. 2024, na základě které zanikl nájemní vztah ke dni 18. 6. 2024. Žalobkyně tedy ztratila ke dni 18. 6. 2024 postavení nájemce a nemůže se nadále domáhat určení neplatnosti první výpovědi ze dne , datum, , protože toto určení neplatnosti by nemohlo na nájemním vztahu změnit ničeho – nelze „obnovit“ nájemní vztah, pokud již zanikl jiným způsobem ke dni 18. 6. 2024.16. Soud tedy musel již z výše uvedených důvodů žalobu zamítnout a nemohl tak rozhodovat výrokem o neplatnosti výpovědi ze dne , datum, . Nad rámec toho však soud uvádí, že pokud byla dána výpověď bez poučení o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, byla porušena kogentní povinnost dle výše citovaného § 2286 odst. 2 o. z., a důsledkem toho je neplatnost výpovědi. Je tedy nepochybné, že výpověď ze dne , datum, je neplatná, což uznala i žalovaná, a kvůli tomu musela dát další výpověď ze dne 13. 5. 2024, aby nájemní vztah mohl skončit dne 18. 6. 2024.17. Jelikož byla žalobkyně (částečně) osvobozena od soudních poplatků a následně jí byla k ochraně jejich práv a zájmů ustanovena zástupkyně z řad advokátů, je nutné určit její odměnu, náhradu hotových výdajů, a náhradu DPH. Odměna za zastoupení žalobkyně činí dle § 11, § 9 odst. 3, a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, 2 500 Kč za každý ze 2 úkonů vykonané právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, účast na soudním jednání dne , datum, ), a dále 2 x 300 Kč činí náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalované je plátcem DPH, byla přiznána i náhrada 21 % DPH (z odměny a náhrady hotových výdajů) ve výši 1 176 Kč. Celkové náklady ustanovené advokátky proto představují částku ve výši 6 776 Kč a tuto částku soud proto přiznal zástupkyni žalobkyně, přičemž tato částka jí bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku Českou republikou – Okresním soudem v Bruntále, na účet, který za tímto účelem soudu sdělí.18. S ohledem na skutečnost, že Česká republika – Okresní soud v Bruntále bude hradit výše uvedené náklady za zastoupení žalobkyně, byla by žalobkyně (jakožto procesně neúspěšný účastník) povinna tyto náklady státu nahradit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. v rozsahu svého neosvobození od soudních poplatků. V dané věci však žalobkyně při jednání navrhla aplikaci § 150 o. s. ř., tedy mimořádné nepřiznání náhrady nákladů. Soud posoudil, jestli tu jsou důvody zvláštního zřetele hodné, a dospěl k závěru, že ano, a prot