16 C 15/2024-22 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 6. 11. 2023 domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím z titulu dvou smluv uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , , adresa, , a žalovaným dne 14. 11. 2019 na dodávku elektřiny a dne 18. 11. 2019 na dodávku plynu v obou případech do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, . Žalovaný dluží cenu za odebranou elektřinu v období od 31. 12. 2019 do 25. 11. 2020 ve výši , částka, , za období od 2. 5. 2020 do 14. 2. 2021 dluží za odebraný plyn celkem částku , částka, , a to v obou případech společně se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 13. 10. 2017, na základě níž přešly pohledávky za žalovaným ke dni 27. 9. 2023 na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávek písemně oznámeno dopisem ze dne 3. 10. 2023.5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným byla dne 14. 11. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a dne 18. 11. 2019 smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě nichž právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , elektřinu a plyn. Žalovaný dluží cenu za odebranou elektřinu v období od 31. 12. 2019 do 25. 11. 2020 v celkové výši , částka, , přičemž tato částka byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, se splatností dne 14. 12. 2020. Na základě smlouvy o dodávce plynu žalovaný spotřeboval v předmětném odběrném místě v období od 2. 5. 2020 do 14. 2. 2021 plyn za celkovou cenu , částka, , přičemž tato částka byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, se splatností dne 9. 3. 2021. Na tuto částku žalovaný zaplatil , částka, , zůstatek dluhu představuje , částka, . Opravnou fakturou č. , hodnota, byla za stejné období vyúčtována spotřeba plynu ve výši , částka, , přičemž tato částka se stala splatnou dne 30. 6. 2021. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužných částek, avšak na výzvy nereagoval a dlužné částky neuhradil.6. Nárok na úhradu ceny za elektřinu posoudil soud v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je upraven závazek dodavatele dodat elektřinu odběrateli za sjednanou cenu a dále závazek odběratele uhradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Nárok žalobce na zaplacení ceny za dodávku plynu vyplývá z ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona, kdy se zákazník zavazuje zaplatit za dodávku plynu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.7. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že na základě platně uzavřených smluv právní předchůdce žalobkyně provedl dodávku elektřiny a plynu do sjednaného odběrného místa, přičemž žalovaný byl jako zákazník povinen zaplatit za dodávku elektřiny i plynu cenu stanovenou dle ceníku dodavatele. Žalovaný plyn i elektřinu v rozhodných obdobích odebral, avšak cenu vyúčtovanou příslušnými fakturami se stanovením data splatnosti v této lhůtě neuhradil. Tímto se dostal do prodlení a je povinen zaplatit nejen cenu za odebraný plyn a elektřinu, ale i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, kterými byla cena za dodaný plyn a elektřinu vyúčtována.8. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení, posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas je v prodlení, a za této situace má věřitel právo na zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši, případně ve výši, kterou stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby (kvalifik. výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobce osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .10. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující , částka, , řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.