17 C 68/2024-11 — Okresní soud v Bruntále

1. Manželé se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhali rozvodu manželství, když manželství trvá od roku [rok] s tím, že manželské soužití je trvale a hluboce rozvráceno. Za trvání manželství se z účastníků nenarodilo žádné dítě. Účastníci zrušili v listopadu 2023 společnou domácnost z důvodu vzájemného odcizení. Oba manželé považují možnost obnovení manželského soužití za vyloučenou.2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a k žalobě se připojil.3. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] provedl dokazování výslechem manželů, oddacím listem a zjistil následující skutkový stav věci: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v , adresa, . U manželky šlo o manželství druhé a u manžela šlo o manželství prvé. Za trvání manželství se z účastníků nenarodilo žádné dítě. V průběhu roku 2022 počalo docházet mezi účastníky k odcizení v důsledku narušené komunikace a projevu rozdílných životních postojů. Účastníci zrušili společnou domácnost v listopadu 2023. Manželé považují obnovení společného soužití za nemožné.4. Okresní soud v Bruntále se v této právní věci musel především zabývat řešením otázky, zda je dána pravomoc českého soudu pro toto řízení a v kladném případě posoudit podle jakého hmotného práva ve věci rozhodnout, neboť v řízení se v osobě manžela, který je občanem Ukrajiny, vyskytly prvky mezinárodního práva soukromého.5. Dle § 37 odst. 1) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 59/2010 pro postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních platí, že dojde-li soudu návrh na zahájení řízení a v právním vztahu je mezinárodní prvek, soud především zkoumá, zda je dána jeho pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost, a to podle jurisdikčních ustanovení právních předpisů Evropské unie, která mají obecnou závaznost a použijí se přednostně před ustanoveními českého práva, nespadá-li věc do jejich působnosti, podle ustanovení příslušných dvoustranných či mezinárodních smluv, jinak podle ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.6. Dle § 38 odst. 1) instrukce platí, že je-li dána mezinárodní příslušnost českých soudů, soud musí dále vyřešit otázku, jakým hmotným právem se řídí konkrétní právní vztah („ rozhodné právo“).7. Dle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“) a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.8. Dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.9. Dle čl. 30 odst. 1 až 5 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s, o Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Justiční orgán, který má pravomoc k řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí, má pravomoc i k řízení o výchově a výživě jejich nezletilých dětí.10. S ohledem na znění Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech a s ohledem na skutečnost, že manželé založili společnou domácnost v České republice, manželka je občankou České republiky a oba manželé mají stále trvalý pobyt na území České republiky, je dána pravomoc českého soudu pro řízení o rozvod manželství, a tudíž se použije české hmotné právo, a to občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).11. Dle ustanovení § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.12. Dle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.13. Dle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.14. Dle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.15. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro rozvod manželství účastníků dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když bylo zjištěno hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení soužití manželů – účastníků řízení a nelze očekávat jeho obnovení. Soud tedy zjistil existenci rozvratu manželství dle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a určil příčinu rozvratu manželství, a to vzájemné odcizení účastníků v důsledku oslabení vzájemné komunikace, rozdílných názorů a ukončení společného soužití. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků rozvedl.16. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.