18 C 242/2023-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.304,69 Kč za období od 12. 2. 2022 do 23. 3. 2023 z částky 25.000 Kč při úrokové sazbě 11,75 % ročně, dále kapitalizovaného úroku ve výši 6.210 Kč, který byl počítán z dlužné jistiny za stejné období při úrokové sazbě 22,08 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 24. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,08% ročně z jistiny od 24. 3. 2023 do zaplacení s tím, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 5.000 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 5.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 10.000 Kč. Celkem tak měl vrátit celkem 45.000 Kč v šedesáti týdenních splátkách po 750 Kč, splatných počínaje dnem 25. 12. 2020 a konče dnem 11. 2. 2022. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., přičemž právní předchůdce žalobkyně zaznamenal do karty zákazníka rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a dokumenty, které žalovaný doložil a na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti tento úvěr splácet. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, čímž porušil smlouvu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný do postoupení uhradil pouze 9.800 Kč, které byly započteny v částce 5.000 Kč na úrok, v částce 1.999,96 Kč na poplatek za administrativní činnost a v částce 2.000,04 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Naposledy žalovaný hradil dne 25. 5. 2021. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 40.800 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 25.000 Kč, z dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 3.000,04 Kč a z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.999,96 Kč. Jiné položky žalobkyně žalobou nepožadovala, byť byly postoupeny. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Soud nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Z výpočtu úroku z prodlení, z karty zákazníka ze dne , datum, , ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z potvrzení o úhradě ze dne 28. 3. 2023, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023, z podacího lístku ze dne 19. 4. 2023, z výzvy k plnění ze dne 10. 7. 2023, z podacího lístku ze dne 10. 7. 2023, z výpisu z obchodního rejstříku, ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:5. Žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25.000 Kč, přičemž ke své osobě uvedl, že je svobodný, má střední odborné vzdělání, bydlí ve vlastním bydlení už tři roky, po stejnou dobu vede samostatnou domácnost. Pracuje jako OSVČ v oboru stavebnictví od ledna 2017 a jeho příjem zde činí 39.241 Kč. Žalovaný uvedl, že má také zápůjčku u společnosti , právnická osoba, ve výši 300.000 Kč, na kterou splácí 4.000 Kč měsíčně. Kromě výdajů na další splátky platí za bydlení 5.000 Kč, za ostatní výdaje 3.500 Kč a na výdaje související se zaměstnáním 5.000 Kč, celkem jeho výdaje činí 17.500 Kč a jeho použitelný příjem pak činí 21.741 Kč. K žádosti doložil bankovní výpisy a daňové přiznání. Ty však nejsou součástí žaloby.6. Společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč, který se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách při zápůjční úrokové sazbě 32,15 % ročně. Dále byl sjednán administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny, dále odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 40 % z jistiny, přičemž výše poplatku je závislá na množství splátek. V případě žalovaného tak úrok činil 5.000 Kč, administrativní poplatek taktéž 5.000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek 10.000 Kč. RPSN tak činilo 206,15 %. Částka 45.000 Kč měla být uhrazena v 60týdenních splátkách po 750 Kč.7. , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Seznam postoupených pohledávek tvoří přílohu této smlouvy, přičemž v tomto seznamu je uvedena i pohledávka za žalovaným, která je identifikována číslem smlouvy, datem jejího podpisu, výší dlužné částky a splatností, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka, přičemž ve vztahu k žalovanému je uvedeno číslo smlouvy , Anonymizováno, ze dne , datum, , se splatností dne 11. 2. 2022 a pohledávkou ve výši 40.800 Kč a osobními údaji žalovaného. Dopisem ze dne 19. 4. 2023, odeslaným téhož dne na adresu místa výběru splátek, byl žalovaný informován o postoupení pohledávky ze strany původního věřitele a současně vyzván k úhradě částky 40.800 Kč na účet postupníka. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou dne 10. 7. 2023, odeslanou téhož dne na stejnou adresu, přičemž dlužná částka k tomuto dni činila 48.075,43 Kč, žalovaný ji měl uhradit do 25. 7. 2023 a byl poučen o soudním řešení věci.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 23. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plnění je spotřebitel v prodlení delším než 30 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li úrok nižší.11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě kte