8 C 157/2024-14 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1.525 Kč s tím, že se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalovaný se dne , datum, na lince č. 12, tramvaj v 16:31 hod. v Brně ve stanici , adresa, , neprokázal platným jízdním dokladem, na místě byl vyzván k zaplacení postihu 1.500 Kč, který neuhradil a jízdného 25 Kč (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ).5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se žalovaný při shora uvedené přepravě neprokázal platným jízdním dokladem. Dle vyhlášky č. 175/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, a to § 3 vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášení smluvních přepravních podmínek závazkovým právní vztah uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla, nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Jízdním dokladem se pak rozumí podle § 4 výše citované vyhlášky jízdenka pro jednotlivou jízdu, jízdenka časová, opravňující k výše jednotlivým jízdám, nebo průkaz, jehož držitel má podle zvláštního přepravního předpisu, tarifu nebo smluvních přepravních podmínek právo na přepravu. Podle § 7 odst. 1 této vyhlášky cestující za jízdenku platí jízdné podle tarifu.6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný použil hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Při této jízdě byl kontrolován přepravním kontrolorem žalobkyně, který je dle smluvních přepravních podmínek žalobkyní oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo pobytu ve vyznačeném prostoru předložit jízdní doklad. Přepravní kontrolor je oprávněn zjišťovat osobní údaje potřebné k vymáhání přirážky. Podle smluvních přepravních podmínek, cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné 25 Kč a přirážku ve výši 1.500 Kč. V daném případě přepravní kontrolor žalobkyně využil svého práva a kontroloval žalovaného, který se neprokázal platným jízdním dokladem a sepsal s ním zápis o přepravní kontrole.7. Pokud žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě osoby tím, že nastoupil do vozidla hromadné dopravy provozované žalobkyní, byl povinen dodržovat smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu. Pokud tak cestující neučinil, je povinen zaplatit přirážku ve výši 1.500 Kč. Žaloba žalobkyně je tedy důvodnou a soud jí vyhověl. Skutečnost, že žalovaný bez platné jízdenky použil dopravu provozovanou žalobkyní, má soud za dostatečně prokázanou přiloženými doklady o provedených kontrolách, když vychází zejména z údajů identifikujících žalovaného.8. Současně soud vyhověl v souladu s § 1970 občanského zákoníku právu na úroky z prodlení, když jejich výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.