17 C 98/2025-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne 11. 3. 2025 po žalovaném zaplacení částky 30.552 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím prostředků elektronické komunikace se žalovaným, smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, kdy dále bylo sjednáno uhrazení úvěru do 2. 8. 2024. Účastníci smluvního vztahu dále sjednali poplatek za sjednání úvěru ve výši 4.727 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly příslušné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný dále sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení s řádným a včasným hrazením splátky úvěru. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina včetně poplatků a smluvní pokuty (825 Kč) činila částku 30.552 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednání a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 15. 7. 2025 a žalovaný převzal výzvu fikcí dne 31. 7. 2025. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek.3. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy , právnická osoba, postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že společnost , Jméno žalobkyně, . je aktivně legitimována k podání této žaloby.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, z obchodních podmínek, sazebníku, výpisu z účtu, předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2024 včetně dokladů o doručení vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru. Prostřednictvím citované smlouvy se společnost právního předchůdce žalobkyně zavázala za podmínek v dané smlouvě specifikovaných poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal částku uhradit do 2. 8. 2024 včetně poplatku ve výši 4.727 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly příslušné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný dále sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení s řádným a včasným hrazením splátky úvěru a úrokovou sazbu. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 25.000 Kč, úrok činil částku 4.727 Kč a smluvní pokuta činila částku 825 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.5. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.6. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.7. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku.8. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle ustanovení § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.13. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která obsahově splňuje všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše (do výše 25.000 Kč) a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětná smlouva odkazuje ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona na smluvní podmínky smlouvy o úvěru, za níž právní předchůdce žalobkyně úvěry poskytuje, a které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku. Obchodní podmínky smlouvy o úvěr jsou platné, neboť s nimi strana žalovaná byla seznámena, neměla k nim žádné výhrady a zavázala se je dodržovat. Účastníci také sjednali podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku smluvní pokutu pro případ prodlení úvěrovaného se splácením jistiny. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu s žalobkyní, když nevrátil řádně a včas žalobkyni peněžní prostředky. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.223 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. 2) bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč za jeden ú