17 C 65/2025-74 — Okresní soud v Bruntále

1. Manželka se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala rozvodu manželství, když manželství trvá od roku 2020 s tím, že manželské soužití je trvale a hluboce rozvráceno. Za trvání manželství se z účastníků narodily nezl. děti, a to , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Účastníci zrušili v průběhu roku 2024 společnou domácnost z důvodu vzájemného odcizení. Oba manželé považují možnost obnovení manželského soužití za vyloučenou.2. Manžel se k předmětu řízení nevyjádřil. Soudní jednání probíhalo v nepřítomnosti manžela, když aktuální místo pobytu manžela není známo.3. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne , datum, provedl dokazování výslechem manželky, oddacím listem, rodnými listy, rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a zjistil následující skutkový stav věci:4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , jméno FO, , , Anonymizováno, . U manžela šlo o manželství prvé a u manželky šlo o manželství druhé. Za trvání manželství se z účastníků narodily nezl. děti, a to , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Práva a povinnosti k nezletilým dětem pro dobu před i po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Citovaným rozsudkem byly nezl. děti svěřeny pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci byla stanovena povinnost přispívat na výživu nezl. , jméno FO, , nar. , datum, částku , částka, měsíčně a na výživu nezl. , jméno FO, , nar. , datum, částku , částka, měsíčně. Od roku 2021 počalo docházet mezi účastníky k odcizení v důsledku narušené komunikace a rozdílných životních postojů. Účastníci zrušili společnou domácnost v průběhu října 2024. Manželé považují obnovení společného soužití za nemožné s ohledem na narušené citové vazby.5. Okresní soud se v této právní věci musel především zabývat řešením otázky, zda je dána pravomoc českého soudu pro toto řízení a v kladném případě posoudit, podle jakého hmotného práva ve věci rozhodnout, neboť v řízení se v osobě manžela, který je občanem , Anonymizováno, federativní republiky, který má pobyt na blíže neurčeném místě v Rakouské republice, vyskytly prvky mezinárodního práva soukromého.6. Podle § 37 odst. 1) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 59/2010 pro postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních (dále jen Instrukce) platí, že dojde-li soudu návrh na zahájení řízení a v právním vztahu je mezinárodní prvek, soud především zkoumá, zda je dána jeho pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost, a to podle jurisdikčních ustanovení právních předpisů Evropské unie, která mají obecnou závaznost a použijí se přednostně před ustanoveními českého práva, jde-li o mezinárodní prvek spočívající ve stání příslušnosti jednoho z rodičů ke státu, který je členským státem Evropské unie.7. Podle § 38 odst. 1) Instrukce platí, že je-li dána mezinárodní příslušnost českých soudů, soud musí dále vyřešit otázku, jakým hmotným právem se řídí konkrétní právní vztah („rozhodné právo“).8. Podle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“) a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.9. Protože Česká republika je členským státem Evropské unie, a tedy i Evropských společenství, je pro ni, jako pro všechny členské státy Evropské unie a Evropských společenství závazné a přímo vykonatelné. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), které mají přednost před vícestrannými i dvoustrannými smlouvami o právní pomoci.10. Na řízení v této právní věci je nutno aplikovat příslušná ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (viz znění článku 1 odst. 1 písm. b)).11. Podle článku 3 odst. 1 písm. a) citovaného nařízení ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště nebo měli manželé poslední společné bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí nebo má odpůrce bydliště.12. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.13. V této právní věci má manželka pobyt v obci , adresa, , a dále měli manželé poslední společné bydliště v obci , adresa, a je tedy dána pravomoc českého státu pro toto řízení.14. Podle ustanovení § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se rozvod manželství řídí právním řádem České republiky, tedy zákonem č. 89/2012 Sb.15. Dle ustanovení § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.16. Dle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.17. Dle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.18. Dle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.19. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro rozvod manželství účastníků dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když bylo zjištěno hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení soužití manželů – účastníků řízení a nelze očekávat jeho obnovení. Soud tedy zjistil existenci rozvratu manželství dle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a určil příčinu rozvratu manželství, a to vzájemné odcizení účastníků v důsledku oslabení vzájemné komunikace, rozdílných názorů a ukončení společného soužití. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků rozvedl.20. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.