70 C 44/2025-17 – Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 023,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30.12.2024 s tím, že žalovanému byl poskytnut úvěr až do výše 44 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI.a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. l Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 29.1.2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 22.6.2026. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, nichž žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , což bylo doloženo výpisem o posouzení úvěruschopnosti, přičemž k ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využila žalobkyně licenci , Anonymizováno, . Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, registr TelcoScore, , právnická osoba, ., registr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, registr „sankční seznamy“. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne 30.12.2024. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 7999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 158,92 Kč, smluvního úroku ve výši 9 713,99Kč. (smluvní úrok dle čl. VII. Odst. 3 a čl. VI. Smlouvy ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Dále se žalobkyně domáhá smluvní pokuty ve výši 150,71 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kdy uplatňuje po žalovaném pouze za prvních 90 dní prodlení žalovaného za období od 30.1.2025 – 30.4.2025) Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný na dluh ničeho nezaplatil. Současně se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný potvrdil, že si půjčil částku 8 000 Kč s tím, že to bylo v době, kdy přišel o zaměstnání. Měl několik půjček a nezvládal vše splácet. Nyní se snaží situaci řešit, aktuálně si vydělává 30 000 Kč, má asi 4 půjčky, které musí uhradit. Bydlí sám v bytě po své mamce, za nájem a poplatky hradí měsíčně 17 000 Kč, nezbývá mu dostatečná částka, aby mohl uhradit vše najednou, jak chtějí věřitelé. Potvrdil sjednání úvěru přes internet, jeho příjmy byly ověřovány přes aplikaci George a vypisoval čestné prohlášení, výdaje nedokládal. V prosinci, kdy byla smlouva uzavíraná, měl ještě minimální příjem ze zaměstnání, ale již věděl, že je propuštěný. Rozhodnutí ponechal na úvaze soudu.3. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30.12.2024 prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, , s možností čerpání až do výše 44 500 Kč, který lze čerpat i opakovaně. Splatnost byla sjednána v pravidelných denních splátkách, konec doby platnosti kreditního rámce 22.6.2026. úroková sazba denní 1, 016 %, datum splatnosti první denní splátky 30.den ode dne poskytnutí úvěru 29.1.2025. (Příloha obsahuje přehled denních splátek) Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . obsahuje následující údaje: výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 0 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 5 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčních příjmu 19 711 Kč, výše čistého měsíčních příjmu uvedeného spotřebitelem 20 000 Kč, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti nevyplněno, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 5936,666, disponibilní příjem 13 700 Kč, počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti úspěšné. Žalobkyně doložila listinu – identifikované příjmy z účtu , IBAN, obsahující příjmové transakce s uvedení data částky, bez identifikace. Žalobkyně dne 30.12.2024 převedla na účet žalovaného částku 8000 Kč. Výzvou ze dne 2.5.2025 žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení celkové dlužné částky 18 513,59 Kč., právnická osoba, dané věci je žalobkyně v postavení podnikatele, kdy se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru a žalovaný je v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (ZosÚ), a proto byl aplikováno o ustanovení § 86 ZosÚ a současně ustanovení občanského zákoníku.5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některého ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrů.8. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (příjem, který byl doložen listinou – indetifikované příjmy) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje), které nebyly žalobkyní doloženy. Žalovaný ke zkoumání úvěru schopnosti uvedl, že poskytl přístup ke svému bankovnímu účtu, vyplnil prohlášení, své výdaje nijak nedokládal. Připustil, že v době uzavření měl další půjčky, které již nesplácel, což nemusel dokládat. Úvěr si bral, aby splatil jiný. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), výdaje nebyly dokládány, ani nijak prokázány. Při výkladu ust. § 86 ZosÚ soud rovněž odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015 sp. zn. 1 As 30/2015, bod 26 rozsudku, kdy pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěru schopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje takové obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzení žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. (srov. Nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18) Neposoudila-li žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. S ohledem na výše uvedené soud vyhodnotil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou ve