8 C 201/2025-15 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou dne 6.8.2025 domáhala zaplacení částky 34.065 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, uzavřené dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné právní a ani skutkové námitky.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě, které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , Adresa žalovaného, (viz smlouva, VOP, ceník). Fakturou č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2024 se splatností dne 19. 12. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu 14.682 Kč za sdružené služby dodávky 2.174,00 KWH elektřiny v období 01.10.2024-02.12.2024 (viz faktura). Fakturou č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2025 se splatností 19. 5. 2025 žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu 19.383 Kč za sdružené služby dodávky 3.011,00 KWH elektřiny v období 3. 12. 2024 27. 4. 2025 (viz faktura, VOP, ceník). Žalovaný vyúčtované částky žalobkyni neuhradil, i když k tomu byl vyzván (předžalobní výzva).Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny s tím, že součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky. Smlouva o dodávce elektřiny uzavřená mezi účastníky pak splňuje veškeré náležitosti dané § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Smluvní podmínky, které jsou nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny podrobně upravují průběh a ukončení dodávky energií. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný a žalovaný je povinen uhradit cenu za odebrané energie, včetně ceny za její dopravy dle faktur předložených žalobkyní. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.Pokud se jedná o příslušenství, tzn. úrok z prodlení v zákonné výši, pak žalobkyně na něj má právo podle § 1970 občanského zákoníku s tím, že výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Počátek prodlení se pak odvíjí od data splatnosti faktur.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.267 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.363 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.