11 C 146/2020-51 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 3.024 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná dne [datum] použila ke své přepravě vozidlo hromadné dopravy osob provozované žalobcem v [obec], a na lince [anonymizována dvě slova] se na výzvu přepravní kontroly v čase 16:23 hodin neprokázala platným jízdním dokladem. Na místě byla kontrolorem vyzvána k zaplacení jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. O okolnostech uzavřené přepravní smlouvy byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. [příjmení] porušení přepravních podmínek se žalovaná dopustila ještě dne [datum] v čase 22:43 na lince [anonymizována dvě slova] O okolnostech uzavřené přepravní smlouvy byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Na místě byla kontrolorem vyzvána k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 3.000 Kč, přičemž tyto částky žalovaná dobrovolně neuhradila. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení žalobce prokázal Zápisem o provedené přepravní kontrole s variabilním symbolem pro platbu [číslo] ze dne [datum], Zápisem o provedené přepravní kontrole s variabilním symbolem pro platbu [číslo] ze dne [datum], Tarifem [anonymizováno] a Smluvními přepravními podmínkami a Výzvou k úhradě ze dne [datum]. Po provedeném dokazování a po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že se žalovaná ve dvou shora popsaných případech na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázala platným jízdním dokladem, tedy porušila přepravní podmínky, když nesplnila povinnost podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a na základě toho jí byla uložena povinnost v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvních přepravních podmínek dopravce, uhradit žalobci k jízdnému i přirážku k jízdnému. Protože žalobce oprávněnost svého nároku prokázal, soud žalobě vyhověl. Rovněž má žalobce nárok na úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaná je v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, která sestává z odměny za zastoupení advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (3x 200 Kč), tří paušálních náhrad hotových výdajů služby ve výši 300 podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (3x 100 Kč), z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč (tj. 168 Kč) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.