11 C 203/2020-57 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkovou částku 175.603,13 Kč s příslušenstvím. Žalobce návrh odůvodnil tím, že dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné podmínky, Produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a Sazebník. Na základě této smlouvy se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal hradit předchůdci žalobce z poskytnutého úvěru úrok se sjednanou úrokovou sazbou 11,50 % p.a. a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr se sjednaným úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Protože žalovaný nehradil řádně sjednané splátky úvěru, předchůdce žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného celkem 175.603,13 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], jejíž součástí jsou Produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a Sazebník, soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], poskytl žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč s možností čerpání ode dne [datum]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet 80 měsíčními splátkami ve výši 2.700 Kč vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 11,50 %. Ze smlouvy a ze Všeobecných produktových podmínek účinných od [datum], odst. 31. a 32. vyplývá oprávnění předchůdce žalobce pro případ, že se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky, prohlásit úvěr za splatný a požádat žalovaného o jeho splacení. Z [příjmení] [příjmení] o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásil poskytnutý úvěr za splatný a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v aktuální výši 157.658,06 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s Přílohou, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím archem soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] soud zjistil, že celková výše dluhu žalovaného činí 175.603,13 Kč a sestává z jistiny 149.968,56 Kč, úroku 7.377,13 Kč, úroku z prodlení 18.138,46 Kč a nákladů na upomínání 118,98 Kč. Výši požadovaných nákladů na upomínání žalobce prokázal Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platným od [datum]. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 150.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky zaplatit společně se sjednaným úrokem formou pravidelných měsíčních splátek, což žalovaný v úplnosti neučinil. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 8.140 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 24.420 Kč, náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), dále 21% DPH z částky 25.320 Kč ve výši 5.317,20 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 7.030 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 37.667,20 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).