10 C 58/2021-41 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne 26. 2. 2021, která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 4 300 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce obchodní společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 18. 7. 2018, na základě níž poskytl žalovanému mimo jiné i elektronické zařízení specifikované ve smlouvě a také umožnil žalovanému využívat i služeb plateb třetím stranám, které však nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaný se zavázal za takovéto poskytnuté služby platit jejich cenu přímo věřiteli a dále se zavázal doplatit věřiteli částku 4 000 Kč z titulu kupní ceny, která představuje podmíněnou slevu poskytnutou mu na koupi předmětného elektronického zařízení, v případě, že účastnická smlouva nebude trvat po sjednanou dobu 24 měsíců. Další žalovaná částka 300 Kč představuje paušální náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 4 000 Kč, neboť žalovaný tuto částku věřiteli nevrátil. Věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky s účinností ke dni 16. 7. 2018, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dne 10. 12. 2020. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 10. 12. 2020, kterou mu právní zástupce žalobce odeslal prostřednictvím pošty, ovšem žalovaný mu tento dluh dobrovolně neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 2. 9. 2021, č. j. 10C 58/2021-33, které mu bylo doručeno s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni 24. 9. 2021 vycházejíc ze zákonné doručovací adresy žalovaného dle ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž ta skutečnost, zda se žalovaný na adrese pro doručování (tj. na adrese svého trvalého pobytu) zdržuje, není rozhodná s poukazem na ust. § 50d odst. 2 o. s. ř. 3. Soud na základě ust. § 115a o. s. ř. se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Účastnickou smlouvou ze dne 18. 7. 2018 a nastavením služeb bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena smlouva, na základě níž se věřitel zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, také se zavázal umožnit žalovanému využívat i tzv. služeb třetích stran, které však nejsou službami elektronických komunikací a které si žalovaný mohl objednávat prostřednictvím jeho sítě s tím, že se žalovaný zavázal za takovéto poskytnuté služby platit jejich cenu přímo věřiteli, a která taktéž obsahovala smluvní ujednání o povinnosti žalovaného doplatit věřiteli část kupní ceny ve výši 4 000 Kč za koupi elektronického zařízení specifikovaného ve smlouvě v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání smlouvy. Výpovědí účastnické smlouvy ze dne 15. 10. 2018 a výzvou k plnění ze dne 5. 9. 2018 bylo prokázáno, že účastnická smlouva zanikla před sjednanou lhůtou doby trvání v rozsahu 24 měsíců, a věřitel tudíž vyzval žalovaného k doplacení části kupní ceny ve výši 4 000 Kč včetně zaplacení nákladů spojených s vymáháním této pohledávky ve výši 300 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 11. 12. 2020 bylo prokázáno, že věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž mu postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství, přičemž žalovanému bylo písemně oznámeno, že došlo k postoupení jeho pohledávky žalobci, a toto oznámení bylo odesláno žalovanému prostřednictvím pošty na jeho adresu, kterou uvedl ve smlouvě, přičemž byl opětovně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 10. 12. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 11. 12. 2020 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě tohoto dluhu, přičemž mu výzvu odeslal prostřednictvím pošty na adresu žalovaného, kterou žalovaný uvedl v předmětné smlouvě. 5. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle ust. § 2079 odst. 1 téhož zákona, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle ust. § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva v souladu s ust. § [číslo] odst. 2 a § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, tj. z části tzv. inominátní smlouva, na základě níž mimo jiné vznikla věřiteli smluvní povinnost zprostředkovat žalovanému využívání služeb třetích stran prostřednictvím sítě elektronických komunikací věřitele a žalovanému vznikla smluvní povinnost zaplatit věřiteli cenu za objednané a poskytnuté služby třetích stran prostřednictvím sítě elektronických komunikací věřitele, a z části kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej a koupě elektronického zařízení specifikovaného ve smlouvě, přičemž žalovanému vznikla smluvní povinnost zaplatit věřiteli sjednanou kupní cenu, respektive doplatit mu její část ve výši 4 000 Kč v případě, že nedodrží dobu trvání smlouvy ve sjednaném rozsahu 24 měsíců. Tato skutečnost nastala, a věřitel tudíž vyzval dlužníka k doplatku kupní ceny ve výši 4 000 Kč a náhradě nákladů spojených s vymáháním této pohledávky ve výši 300 Kč, ovšem žalovaný věřiteli tyto částky dobrovolně neuhradil. Žalobce prokázal, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stal„ novým“ věřitelem žalovaného, avšak žalovaný dlužnou částku dobrovolně neuhradil ani žalobci, ačkoliv mu bylo oznámeno, že došlo k postoupení předmětné pohledávky včetně jejího příslušenství. Jelikož tak žalovaný dobrovolně neučinil, uložil mu soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobci celkovou dlužnou částku. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení je důsledkem prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Žalobce má podle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, právo na úroky z prodlení v roční výši stanovené ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s.ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby u soudu odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 1 489 Kč. Tato částka se stává z žalobcem zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 400 Kč a dále z nákladů na právní zastoupení žalobce jeho advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč, tj. ve výši 600 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě zvýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, tj. o částku 189 Kč.