11 C 170/2020-86 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce tvrdil, že se žalovanou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], č. smlouvy [číslo] a tentýž den bylo žalované vyplaceno 27.000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr po 2.009 Kč měsíčně do každého 16. dne v měsíci, počínaje měsícem srpnem 2018. Schopnost žalované hradit úvěr byla ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, dokladů o příjmech a prohlášení žalované. [příjmení] měsíční příjem žalované činil 11.266 Kč, celkové měsíční výdaje 5.810 Kč a volné prostředky ke splácení úvěru činily 4.456 Kč. Žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu k vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. K nákladům na bydlení žalovaná uvedla, že žije u rodičů, výdaje na bydlení jsou 2.000 Kč. Žalovaná neuvedla žádnou vyživovací povinnost, jako ostatní výdaje žalovaná uvedla částku 3.810 Kč. Ověřování údajů sdělených žalovaným je třeba posuzovat i z hlediska výše požadovaného úvěru a po žalobci nelze požadovat stoprocentní míru obezřetnosti, nýbrž pouze míru přiměřenou (rozhodnutí NS ČR [spisová značka]). Zkoumání úvěruschopnosti žalované považuje žalobce za zcela dostačující. Povinnosti plynoucí ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru není možné vykládat extenzivně a není možné, aby veškerá odpovědnost šla k tíži žalobce. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy, dostala se do prodlení. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze čtyři splátky po 2.009 Kč. K datu [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a k tomuto datu nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky přirostlé k jistině činí 32.398,41 Kč a tuto částku byla žalovaná povinna plnit v den zesplatnění. V důsledku prodlení má žalobce právo na smluvní pokutu 998 Kč (499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitla v prodlení), dále na náhradu nákladů 400 Kč (200 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitla v prodlení), smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny 32.398,41 Kč za každý den prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení, žalobce však požaduje pouze smluvní pokutu ve výši ke dni vyhotovení žaloby, tj. 12.502 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z jistiny 26.678,38 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 86,08 % ročně, přičemž výše úroku je limitována částkou 115.718 Kč. 2. Žalovaná se bránila, odkazovala na svoji žalobu o neplatnost právního úkonu – podpisu předmětné smlouvy, adresovanou [název soudu]. Dále uvedla, že je bez práce, chodí pouze na brigádu, platí chod domácnosti a splácí svůj další dluh. Dále uvedla, že údaje o výši svých měsíčních výdajů neuváděla, na to se jí nikdo neptal, rozhodně netvrdila, že platí nájemné 2.000 Kč. [příjmení] papíry neviděla, pouze přes počítač a jedenkrát se podepsala. Je pravda, že částku 27.000 Kč od žalobce obdržela. [příjmení] čtyřikrát 2.009 Kč a pokaždé ještě stovku při každé této splátce jako poplatek. 3. Jak vyplývá z tvrzení žalobce a ze smlouvy ze dne [datum], jedná se o závazkový vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, na který se vztahuje úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je o. z.), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zák. o spotřebitelském úvěru) a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 4. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 5. Podle § 75 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pro účely tohoto zákona se rozumí odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 588 věty prvé o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Za použití § 588 o. z., z hlediska ochrany spotřebitele a zákonných povinností podnikatele ve vzájemném vztahu, je třeba následek nesplnění povinnosti vyplývající z § 87 odst. 1 věty prvé zák. o spotřebitelském úvěru posuzovat jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Soud se proto v prvé řadě zabýval tím, zda žalobce splnil povinnost s náležitou pečlivostí zjistit a posoudit úvěruschopnost žalované. 11. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a předsmluvního formuláře ze stejného data soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž obsahem byl závazek žalobce poskytnout žalované úvěr 27.000 Kč na dobu 48 měsíců se splátkami 2.009 Kč měsíčně, celková částka, kterou měla žalovaná podle smlouvy a předsmluvní informace zaplatit, je 96.432 Kč. Podle výpisu z nebankovního registru klientských informací byl žalované přiřazen příznak 14 – příliš nový klient v registru. Podle pracovní smlouvy a potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance je pracovní poměr žalované u příspěvkové organizace [jméno] [příjmení], [IČO], sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 27.000 Kč. Číslo účtu je shodné s číslem, které žalovaná uvedla jako své bankovní spojení ve smlouvě o úvěru ze [datum]. Z karty klienta (ke smlouvě [číslo]) soud zjistil, že žalovaná zaplatila čtyři splátky po 2.009 Kč ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], celkem 8.036 Kč. 12. Z těchto zjištění lze shrnout, že žalobce nepostupoval s náležitou pečlivostí při posuzování úvěruschopnosti žalované, když měl k dispozici pracovní smlouvu žalované na dobu určitou a poměrně velmi krátkou, od [datum] do [datum], a potvrzení o minimální výši příjmu z pracovního poměru. Za takové situace nebylo možné zodpovědně předpokládat řádné splacení úvěru. Přesto bylo poskytnutí úvěru žalobcem schváleno a žalované byla vyplacena částka 27.000 Kč Smlouva o úvěru je neplatná absolutně pro porušení povinností žalobce vyplývajících z § 86 zák. o spotřebitelském úvěru. Plněním bez právního důvodu vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobci vydat (§ 2991 o. z.). Žalovaná dostala částku 27.000 Kč, prokazatelně vrátila 8.036 Kč. Zbývá zaplatit 18.964 Kč se zákonným úrokem z prodlení (§1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Prodlení nastalo den po vyplacení částky 27.000 Kč, tj. [datum], ale v souladu se žalobním návrhem byl úrok přiznán až od data [datum]. Na další plnění v žalobě požadované nemá žalobce nárok, neboť je odůvodňován neplatnou smlouvou. Ostatní důkazy ve věci provedené nemají pro soudem učiněný závěr žádný význam. 13. Podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.